Jiné stránky, jiný pohled na realitu...

Pár slov o autorovi

Čtenáři Jiných Stránek mailem často píší rozličné dotazy, které mají být odpovězeny pouze jim samotným, mnoho dalších se ptá na to, co a jak sami se svým životem dál, další by zajímalo, KOLIK lidí celkem Jiné Stránky připravuje a jak je možné celý rozsah webu propojit dohromady natolik, že tvoří jeden kompaktní celek.

Pro ty, kteří skutečně stojí o odpověď, je určeno následujících pár řádků:

Jak většina článků vzniká:

Dění všech věcí kolem našeho bytí a jejich prožívání, nás přivádí na cestu hledání určitého smyslu, propojení, vazeb a souvislostí. Informace, díky dnešním technologiím běžně dostupné, jsou sice v obrovském množství konzumovány, ovšem aniž by byl často pochopen jejich skrytý obsah a významné poselství.

Určité děje, informace a životní situace samozřejmě nemohou projít kolem mne, aniž bych jimi nebyl osobně dotčen a neubránil se příslušné reakci na daná témata či okruhy – to je obvyklým podnětem k psaní a to je důvodem poměrně širokého rozsahu témat Jiných Stránek.

Většina článků vzniká za doby večerní – nejdříve od desáté hodiny výše, kdy se již veškeré denní energie pomalu ztišují do noční tmy a naše lidská vědomí se ukládají do milosrdného spánku.

Tím se všechny „rušivé“ vibrace vytvářené člověkem uklidní, vzduch se symbolicky pročistí a je daleko snazší být vnímavější vůči určitým jemnějším energiím a „kanálům“, které nejsou přes den jednoduše přístupné.

Pak se stává něco úžasného – pocit existence mě samotného úplně zmizí a stávám se pouze jakýmsi gejzírem tekoucích slov, prýštících myšlenek (často s očima plných slz) a občas se s vděkem a údivem otáčím, kdo mi to dnes do ucha šeptá ta správná slova, která dávají celku význam a smysl.

Konec projekce bývá obvykle kolem druhé hodiny ranní a druhý den jsem pak při korektuře chyb v textu způsobených rychlým psaním sám překvapen nejen celkovým obsahem, ale též prostotou, se kterou je vše provázané a ve své podstatě velice jednoduché J   

__________________

Obdržel jsem již mnoho dotazů, kde že si je možné o autorovi dočíst pár základních informací?  Dostal jsem dnes proto „povolení“ promluvit J a níže přikládám pár stručných slov o mé osobě i o tom, jak vše spatřuji.

Koho skutečně a upřímně zajímá více, vše lze postupně nalézt zakódované v článcích samotných.

Autor o sobě:

Mám vám ještě říci, abyste další řádky četli skutečně v klidu, pomalu, nechali volně procházet energie, tak jak potečou skrze naše Srdce i Vědomí a nebránili se jejich případným očistným projevům:

Jsem prostý poutník na cestě, nemající nic, než čisté Srdce a hlavu plnou hledání Cesty.

Jsem úzká Pěšina horským úbočím, po které projde jeden živý tvor za sto let a jsem též Dálnice, kde projedou tisíce vozidel denně. Jsem Ticho a naprostý Klid a jsem Uragán i Bouře. Jsem Teplo i Chlad, jsem Kvádr i Koule beze všech hran. Jsem Let tichých křídel vážek a jsem valící se Lavina do údolí.

Jsem ten, který dává i když není co, jsem ten, který otevře i když nikdo neklepe, jsem Rozbřesk před příchodem Slunce, jsem Soumrak ještě před příchodem Noci. Jsem Slovo i Věta, Řádek i Kniha. Jsem Šířka i Délka, Výška i Hloubka i nekonečná Prázdnota chápajícího Kosmu.

Jsem ten, který vidí a slyší i přes svou Slepotu a Hluchotu. Jsem ten, který cítí i přes tvrdost vlastního Srdce. Jsem ten, který rád pohladí, i když má dlaně na povrchu hrubé. Jsem Zrcadlo odrážející Světlo i pokorný Stín. Jsem Nádoba plná po okraj, i když beze dna, jsem Džbánek s vodou žíznícímu v poušti, i když Džbánek prostý a bez ucha.

Jsem nezlomný Pilíř a Stabilita, jsem oživlá Změna a Rozruch. Jsem Smích, Radost, Křik a Jásot, jsem rovněž Smutek, Stesk, Ticho a Samota. Jsem Láska a Pokoj, stejně jako Vášeň a Touha. Jsem Plnost a Prázdnota v jednom, jsem vodní Hladina i Kámen na jejím dně, jsem kvetoucí Třešeň na jaře i suchá Tráva na podzim.

Jsem Oko s obdivem hledící na nebesa, jsem Prach, který padá z Hvězd, jsem Duha, která určuje Směr, jsem Prostota, která ukazuje lehkost Jednoduchosti. Jsem Pravidlo i Chaos, Zákon i Svoboda, Vězení i Písčitá pláž. Jsem Podlaha bez rozměrů i Strop bez tvarů, jsem Paleta bez barvy a Hmota bez obsahu.

Jsem Ústy těch, kteří zatím mlčí, jsem Nástrojem těch, kteří s Nástroji již věky pracují. Jsem Struna, která ladí tak, aby rezonovala s původním záměrem Tvoření a rozezněla jej.

Jsem Truhla bez zámku a přesto stále nevykradená, jsem Mince bez hodnoty a přesto stále platná, jsem Třpyt rosy v ranní trávě, jsem Vstupenka na nedělní pouť, která ještě nepřijela do města…

Jsem ten, co dělá Chyby a stále se z nich nepoučí. Jsem Slza Smutku, stejně jako Slza Radosti a Štěstí. Jsem Proudem mezi Proudy, jsem Nic mezi Ničím, jsem Myšlenka mezi Myšlenkami, jsem pouhá Kapka na dně Oceánu, Zrnko písku v základech obrovského Pískovce.

Jsem Láska i Radost, Spravedlnost, Pochopení i Soucit, jsem Srdce v dlaních a Tichý šepot větru v korunách moudrých dubů.

Prostě jen tiše, skromně a s pokorně skloněnou hlavou, vůči všemu krásnému kolem - „jsem“…

(Sepsáno v Lásce, které Děkuji za Slova, dne 31.8.2010)

Aridan