Jiné stránky, jiný pohled na realitu...

že my ateisti jsme spíš nejsilnější osobnosti, protože se ve všem musíme spoléhat sami na sebe, neobracíme se "někam nahoru" o radu, pomoc či odpuštění. Stojíme pevně na svých nohách a nepotřebujeme se opírat o nějaké berličky ani se nechat svazovat nařízeným chováním, nějakými rituály apod.

Dalo by se o mě říct, že věřím, že ve vesmíru nejsme sami, ale neberu to "věřím" ve smyslu víry. Prostě mi to od mala je tak nějak jasný, že lidstvo na Zemi není jediný život v universu, prostě je to pro mě fakt jako že mám nos mezi očima.