Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stručná historie kosmu

22. 3. 2010

Obrazek Vesmír je z našeho pohledu nekonečný prostor, jehož stáří je určen odhadem na 15 miliard let. Je tvořen mnoha galaxiemi, přičemž naše Sluneční soustava leží v jedné z nich a nachází se v oblasti jakéhosi stříbrného pásu zvaného příznačně Mléčná dráha.

Naše planeta Země je třetí v pořadí planet za Merkurem a Venuší a je rovněž zhruba třikrát mladší než vesmír, je jí stáří se odhaduje pouze na 4,55 miliard let.  Planeta Země má poloměr 6.378km, nicméně tento údaj díky jejímu otáčení a odstředivé síle působící kolem rovníku mírně kolísá.

 Obrazek Kolem naší planety obíhá přirozený satelit zvaný Měsíc – družice, která se vůči zemi sama neotáčí a nastavuje nám tak stále svou stejnou tvář. Oběh Měsíce vůči Zemi probíhá proti hodinovým ručičkám a jeden oběh proběhne  za 27dní a 8 hodin což je v podstatě i doba jeho otáčení kolem vlastní osy a tento cyklus má mnojo vlivů na pozemské události i chování lidí. Vzdálenost Měsíce od země je přibližně 384.500 km, teplota na jeho povrchu kolísá mezi  +130 až do -170 stupňů celsia.

Centrem naší soustavy je Slunce – okolní prostor zásobuje životodárným světlem, teplem a dalšími vlivy, které nejsou vždy pozitivní.  Konkrétní rychlost světla je 299.792,458 kilometrů za sekundu a pro snazší měření obrovských vzdáleností se používá astronomická jednotka AU – astronomical unit – pro naši představu se jedná o vzdálenost asi 149.600.000 km a jedná se přibližně o vzdálenost naší Země od Slunce. Další užívanou jednotkou je světelný rok - LY.  Jeden světelný rok je vzdálenost, kterou urazí světlo za období jednoho pozemského roku.

Pro lepší představu o rozložení hmoty v naší Sluneční soustavě - pokud by měla celkovou hmotnost jeden kilogram neboli 1.000 gramů, samotné Slunce by zabíralo celých 987gramů a na ostatní planety by zbývalo  pouze 23 gramů.

Pokud bychom vytvořili model Slunce o průměru 14 metrů, byla by naše Země v tomto poměru velká pouhých 12,8 centimetru.

Světlo ze Slunce k nám dorazí za přibližně 8,5 minuty, což dle posledních zjištění odpovídá frekvenci vysílaných impulsů, které udržují naší planetu ve stabilní poloze vůči němu, k Plutu dorazí světlo za přibližně  5,5 hodiny a k naší nejbližší hvězdě Proxima Centauri až za 4,3 pozemského roku.

 

Další informace o kosmu:

Pulzary  – jsou neutronové hvězdy, vysílají radiové paprsky v pravidelných prudkých pulsech. Stárnutím hvězdy se síla vln snižuje, přičemž běžný průměr  neutronové hvězdy je kolem 9,5 km.

Černé díry – jsou rozeznatelné jen podle účinku (gravitačního) na okolní hvězdy. Pohlcují prostor  a čas, na jejich okraji se čas zastaví – viz článek o Čase a jeho Ne-existenci. Jejich přitažlivost je tak silná, že z nich neunikne ven ani samotné světlo. Všechno, co se dostane do blízkosti černé díry, je vtaženo dovnitř a mizí z našeho vesmíru. Je velmi pravděpodobné, že jedna z Černých děr je uprostřed naší Galaxie.

Kvazary (kvasisterální objekt) - je takový, který se zdá být při pozorování optickým teleskopem jako normální hvězda. Ovšem při pozorování radioteleskopem odhalíme, že to jsou velmi vzdálené objekty, které vydávají obrovské množství energie. 

 

Pozemské úkazy jako zatmění Slunce – dokonalé zakrytí Slunce naším satelitem Měsícem – tedy okamžik, kdy dojde k úplnému zatmění díky vesmírné „náhodě“, neboť Měsíc je 400krát menší než Slunce a zároveň Slunce je 400krát vzdálenější od Země než samotný Měsíc. Opravdu zvláštní náhoda, že?

 Obrazek Jak vidíme, vše je v kosmu příliš dokonalé na to, aby se mohlo říci, že to vzniklo samo, evolucí či pouhou náhodou. Při naší nezměrné inteligenci a historicky doložené pozemské činnosti, kterou lidstvo za dobu své existence již vykonalo, mi přijdou podobné názory jako silně omezené, protože co na zemi vzniklo samo (pomíjím katastrofy) za dobu co po ní lidé chodí?  Co navíc vzniklo náhodou?

Mnoho štěstí Aridan

 

Komentáře

Přehled komentářů

Poděkování

(Peter Katz, 4. 8. 2011 14:14)

Adriane, máš nejenom skvělé stránky, ale i dobré srdce. Hodně štěstí

počty?

(janko@karao.cz, 12. 6. 2011 15:47)

nějak se mi to odčítání z jednoho kila nelíbí.....
cituji:
jeden kilogram neboli 1.000 gramů, samotné Slunce by zabíralo celých 987gramů a na ostatní planety by zbývalo pouze 23 gramů...

Bejvávalo to vždycky jen 13, ale kdo ví..., dějí se dneska i v těch státních počtech podivné věci....

Uvidíme = dodatek

(sdfsdfsdf, 4. 6. 2011 16:37)

A to, že už lidé před tolika tisíci lety věděli, že den má 354 dní, znali hvězdy atd.. TO značí o tom, že se museli vrátit v čase..
O tom už značí fakt, že obvod velké pyramidy vydělení dvojnásobkem její výšky se rovná číslu PÍ (3,1415926535897932) A to ,že na toto číslo přišel Ludolf o několik tisíc let později něco znamená..
Jak jinak by jsme vysvětlili Summery, postavení Sfingy v GIZE staré přes 12 500 let, Atlantídu starou přes 9000 let, a Atlanťany a Egypťany, kteří měli vyspělou technologii.. Egypťané v tom ,že mohli postavit takové monumenty..

Jediná možnost je, že se oni vrátili v čase a my žijeme v časové smyčce, protože aby měli tak vyspělou technologii, na to museli být pár stovek let před námi, takže za několik stovek let se tam zase dnešních pár lidí vrátí, ale aby se měli kam vrátit, k tomu potřebovali Atlantídu, kterou v té době postaví, a takhle to muselo chodit několikrát po sobě.. Vždy se vrátili při její stavbě a potkali sami sebe..

Uvidíme 2

(dssfdsdfsdf, 4. 6. 2011 16:31)

Nakonec se stejně dozvíme, že jsme uprostřed ničeho, a že to nic musel někdo stvořit..
Nakonec akorát zničíme to, co nás vytvořilo.. Ať už omylem, nebo jestli to mělo nějáký smysl..

Kdyby se z nás někdo vrátil v čase, co by udělal ?
Akorát by si s sebou vzal pár dnešních zbraní a dnešní moderní techniky a nechal by se uctívat jako krále..

A primitivní lidé před 10 000 lety.. (Nemluvím o Egyptu) by mu na všechno skočili, a kdyby někdo v té době vzal protiletadlový kanony na hradby okupovaného hradu, s sebou zbraně, (více protiletadlových kanonů, munice) prostě vše, všichni by si mysleli, že jsme vyspělá rasa.. To je podle mě něco jako Atlantida..

Atlantida by mohla být vlastně lidstvo za dejmetomu 500 let s vyspělou technikou, které by se s moderní technologií jejich doby omylem vrátilo v čase s určitým počtem lidí, a všichni by je měli za to, za co měli Atlanťany..
Prostě tak něják to mohlo být..
A to, že nejsou zmínky o Atlantídě a že o ní nejsou ani žádné informace by svědčilo jen otom, že žijeme v časové smyčce, nebo po své smrti všichni skáčeme z-5 do paralerního vesmíru, kde se vracíme od doby svého narození a prožijeme život bez toho, aby jsme věděli, že už jsme ho přožili.. TAkhle by jsme to mohli žít klidně miliony let dokola a nikdy by jsme nevěděli, co se stalo..

Uvidíme

(gfgd, 4. 6. 2011 16:25)

Nikdo neví, co je vesmír, a jak psal "XY" co bylo před velkým třeskem ?..
Nebylo takových třesků víc ? Co bylo před nimi ?
Na tohle nikdo nepříjde. A i kdyby se lidem naší galagie podařilo přijít na náš velký třesk, tak by byla příčina a zodpověděli by se všechny otázky této galaxie, padla by otázka: A jak se tu vzala naše galaxie ?.. Kde se vzaly všechny velké třesky, co byl opřed nimi.. Co bylo, než byl ve vesmíru život ?
A i kdyby jsme přišli na to, co je vesmír, na všechny prvky v něm obsažené, nevěděli by jsme, co všechno se dá udělat, nvěděli by jsme jestli je takových vesmírů víc.. Nikdo by nevěděl, kolik je paralerních vesmírů..
Dokonce by se stalo ,že by jsme potkali sami sebe v jiné podobě a v paralerním vesmíru..

Prostě je lepší to nechat na jiných..
VždyŤ když si to vezmete jinak, tak jsme vlastně oproti Zeta Reticuli primitivní a jí se ani nevidím, že nám nechtějí dát svoje technologie, protože lidi jdou jen po technologii..
Neznáme ani svoji minulost, nevíme nic, nevíme, kdo postavil pyramidy, neznme svoji minulost..

A i kdyyb jsme na všechno okolo vesmíru přišli, pořád by se jen vyvýjely nové zbraně.. A místo toho, aby lidé, kteří se na obydlení jiných planet dali z naší Země mezi sebou zanechali mír jak tomu vždy bylo, začali by mezi sebo uválčit, připojili by se do toho nové nemoci, nové technologie, zachvíoli by jsme se sami vyhladili..

A i kdyyb jsme obydleli jinou planetu, našli by jsme něco jako jsou dnes na Marsu sfingy, a pyramidy a pátrali po minulosti...

Prostě je nesmysl se do toho pouštět sami..
Část lidí by se odpojila, rozdělili by se, vznikla by tzv. Galyktická AL-KAJDA.. K čemu to všechno ?..

Však proč zkoumají vesmír, když nedokáží zjistit, co se děje v Bermudském trojíúhelníku..

dokonalost

(kalmar, 21. 5. 2011 22:50)

Jak vidíme, vše je v kosmu příliš dokonalé na to, aby se mohlo říci, že to vzniklo samo, evolucí či pouhou náhodou.



můžu vědět, co konkrétně je na vesmíru tak dokonalýho? v článku jsem o žádných dokonalých věcech nečetl

náhoda neexistuje

(kamil, 5. 3. 2011 4:44)

četl jsem přirovnání. Tak jak všechny věci na zemi fungují, jak vše vzniklo a jak je vše dokonalé ,tak pokud by to měla být náhoda byla by to stejná pravděpodobnost jako by se výbuchem v tiskárně vysázel rusko anglick9 slovník. Náhodou se nic neděje.

Re: náhoda neexistuje

(Aridan, 6. 3. 2011 11:52)

:-)
celkem vtipné, koukněte se na tento odkaz - první řádek žlutě:

http://www.jinestranky.cz/

Aridan

náhoda

(xy, 20. 12. 2010 22:47)

samozřejmě náhoda, a co bylo před velkým třeskem? Předchozí velký třesk atd. Zatím nevíme, co je vesmír, ale jednou to budeme vědět. Nejdřív jsme nevěděli ani, že jsme. Určitě na planetách některých sluncí život je, ale nemusí být takový, jako je ten náš.

Re: náhoda

(Aridan, 22. 12. 2010 18:59)

Milý xy,
děkuji za podnětný komentář, je v něm mnoho pravdy, kdykoliv se vraťte :-)
Aridan

doplnění

(Paia, 9. 9. 2010 17:51)

Ještě bych dodal info o jednotce parsec, zkratku má pc. Světelný roky by nám na větší vesmírný vzdálenosti přestaly stačit, tak byla zavedena ještě jednotka parsec, poměrně zvláštním způsobem: mějme pravoúhlý trojúhelník, jehož jedna odvěsna je rovna 1 AU. Druhou odvěsnou budiž vzdálenost, ze které uvidíme tu 1 AU pod zorným úhlem 1" (1 vteřina), tato vzdálenost je ten 1 pc a je roven cca 3,26 sv. roku. S přeponou se jaksi nepočítá, ta bude jen o píď delší než odvěsna...
Pro rozměry hvězdokup, galaxií a jejich vzdálenosti se většinou užívají násobky kpc a Mpc (kiloparsec a megaparsec).

Samozřejmě uváděné vzdálenosti Slunce-Země a Země-Měsíc jsou střední hodnoty, dráhy jsou sice téměř kruhové, ale i přesto eliptické a tak jsou vzdálenosti proměnné, u Země kolem Slunce to dělá +- nějaké 3 mil. kilometrů. V lednu jsme nejblíž = přísluní, v červenci nejdál = odsluní. Měsíc má analogicky přízemí a odzemí. Proto jsou někdy úplná sluneční zatmění pouze prstencová, to když je zrovna Měsíc dál a Slunce blíž...

chybky...

(morbo, 20. 8. 2010 13:32)

nechci prudit, no Slunce je centrem nasi slunecni soustavy a ne galaxie. Galaxie je zoskupeni miliard hvezd. Dale AU astronimicka jednotka pouzivana na mereni vzdalenosti v ramci nasi slunecni soustavy a rovna sa priblizne 149.600.000 km. Je to vzdalenost Zeme od Slunce. Zeme je ve vzdalenosti 1 AU od Slunce. Svetelny rok je skutecne vzdalenost kterou urazi svetlo za jeden rok a tahle jednotka se pouziva na mereni mezihvezdneho prostoru. Najblizsi hvezda (dvojhvezda) je Proxim Centauri a je cca 4 LY (svetelne roky) od Slunce.

zajímavé

(H:), 22. 3. 2010 19:38)

Mno zajímavé, trochu jem se poučil a oživil si lecos ze studií. :-)