Jdi na obsah Jdi na menu
 


Přijetí reality jako řešení boje se změnami

29. 8. 2010

Kolik ztrácíme času adaptací či bojem s přicházejícími změnami?

 

Před pokračováním čtení doporučuji pročíst článek Chaos jako prostředek pochopení životních hodnot zde: www.jinestranky.cz/clanky/2012---rok-transformace/chaos-jako-prostredek-pochopeni-zivotnich-hodnot a Utrpení jako prostředek sblížení lidí zde: http://www.jinestranky.cz/clanky/2012---rok-transformace/utrpeni-jako-prostredek-sblizeni-lidi

 

 _____________________________

 

Téma tohoto článku není právě jedním z nejpříjemnějších ani nejveselejších,Obrazek ale hlubokým pochopením jeho obsahu a nevratným vnitřním přijetím, se můžeme zbavit mnoha utrpení – nejen vnějšího, ale především vnitřního, které si sami ochotně vytváříme.

 

 

Na cestě života každého z nás, se občas objeví náhlá změna původního, poměrně plynulého chodu krásně navazujících událostí, kterou většinou nečekáme, příliš o ni nestojíme a dokonce je svým rozsahem taková, že si ji občas nedokážeme představit ani v tom nejdivočejším snu.

Prostě si sama přijde, začne se drze projektovat do naší reality (někdy si ji též sami vědomě či nevědomky přivoláme) a my máme dvě možnosti – buď jí přijmout nebo s ní začít bojovat.

Záleží na tom, která z nich se momentálně dostaví, jací sami jsme a jaké obranné prostředky máme sami k dispozici.

 

 

Posel dobrých a zlých zpráv

Některé zprávy v životě a jimi způsobené náhlé změny, nám naprosto rozboří původní život i stávající žebříčky hodnot. Mohou mezi ně patřit vlivy pozitivní, ale bohužel i ty nepříjemné, negativní.

Pozitivní může být například radostná zpráva o nečekaném štěstí ve hře, zpráva o narození dalšího člověka z okruhu našich známých, přidělení nového bytu, povýšení v práci a s tím související úprava mzdy směrem vzhůru J, ukončení dlouhé roky trvajícího studia, návrat k našim odloučeným blízkým,Obrazek prohlédnutí něčích intrik, vnitřní poznání něčeho vyššího… cokoliv dalšího nás napadne.

Mezi negativní vlivy můžeme určitě zařadit například zprávu o náhlém úmrtí milované osoby, zprávu o ukončení či zrušení naší pracovní pozice, kterou jsme doposud svědomitě vykonávali, může to být zpráva o nemoci našich blízkých, o nemoci naší vlastní, opuštění naším přítelem ze stavu partnerského, či hůře manželského, katastrofy či živelné pohromy… každý máme svých životních zkušeností více než dost.

Mezi nejsilnější zátěžové faktory patří v našem životě následující dva: ztráta partnera a ztráta zaměstnání. Za nimi následuje ztráta zázemí, tedy domova například vlivem požárů, povodní či nepředvídaných katastrof.

 

 

Všechny děje jsou si rovny

Možná jsme o tom takto ještě nepřemýšleli, ale v zásadě jsou si všechny jevy v celém Kosmu zcela rovnocenné a mají stejnou váhu (pomineme významnost či důležitost).

Výbuch supernovy je rovnocenný děj jako pád suchého listu na zem – vše je „jenom“ změna z původního stavu na stav jiný. Skok žáby do vody je rovněž pouhá změna původního stavu. 

Vysvětlujte však tuto absolutní pravdu někomu, koho se změna - zejména k horšímu - osobně týká J. Proto je dobré své vzdělání a chápání v předstihu doplnit, a toto vědění či Obrazekvědomí v sobě nadobro ukotvit. Ušetříme si mnoho zbytečného a dlouhotrvajícího utrpení.

Na stolku před námi stojí v restauraci žlutá růže, která byla dekoratérem umístěna do skleněné vázy, aby splnila účel, pro který byla šlechtěna a vypěstována – potěšit naše smysly a obohatit naše estetické cítění. Jakmile však zvadne a opadá, asi tušíme, co se s ní stane.

Na stromech se po dlouhou část roku zelenají listy, které nám dávají kyslík a v létě poskytují stín, aby následně na podzim opadaly. Nezbude po nich nic, než hromádka suchého listí a holý strom, který se opět příchodem jara zazelená. Každé vozidlo, které nám roky dobře sloužilo, jednoho dne musí zákonitě odejít do symbolického odpočinku.

  

Jedinou větou:  

ObrazekNic netrvá věčně, to jen my si naivně myslíme, že se nás v zásadě nic a žádná změna nemůže týkat, že se nám samotným podaří čas a jeho nástrahy překonat.

A skutečně, jeho vlivy se snažíme všemožně potlačit a se změnami v našem životě, které jdou proti našemu původnímu „plánu a představě“, se snažíme ze všech sil bojovat.

 

Moudří lidé již přitom dávno přišli na to, že: 

Změna je jediný konstantní děj, který má neustálé trvání.  Takže má smysl s ní vlastně vůbec bojovat? Sám musím uznat, že toto považuji za hlubokou pravdu a čím déle vzdorujeme, tím je naše utrpení hlubší. Více v článku zde: www.jinestranky.cz/clanky/doporuceni_-vzdelavani_-vyzvy/jak-pritahnout-pozitivni-energie

 

 

Proč nás náhlá změna k horšímu tak bolí

Nebudeme si nalhávat, že změny k lepšímu vždy radostně přijímáme a s radostí je vítáme. I když mají někteří z nás celý život štěstí a jen zřídkakdy zaškobrtnou, každý z nás si pamatujeme - podle toho jací jsme - více či méně toho dobrého nebo naopak zlého – byť ho bylo minimum.

Jak je to tedy s těmi negativními změnami? 

Zkusme si představit takovou hypotetickou a skutečně extrémníObrazek situaci našeho života, kdy jsme se z úst lékařů dozvěděli, že nám zbývá již jen necelý půlrok života...

Pouhých šest měsíců – pojďme se do tohoto pocitu vnitřně položit a vcítit.

Tomu říkám pořádná čára přes rozpočet a obrovský šok pro nás samé. Víme, že tím vše, co jsme začali, dle všeho definitivně skončí a to přeci nechceme, ještě nám není ani tolik let (to si samozřejmě může myslet i stoletý J).

 

první fázi pocitového zpracování této změny jsme nejprve v šoku, otřeseni a snažíme se samotnou zprávu potlačit, zpochybnit, může přeci jít o omyl, může jít o jinou osobu a došlo jen k záměně odebraného vzorku tkáně či krve. 

Nechceme jí věřit, je to něco, co absolutně odmítáme. Ještě je tu jistá Naděje, která je milosrdná a ve kterou (nyní společně s Bohem) doufáme jako nikdy dříve předtím. (vidíte, jak se vše náhle začíná měnit? Někteří z nás, si předtím existenci něčeho vyššího často ani nepřipouštíme…)

 

Když se dozvíme následné ověření původní zprávy jako pravdivě potvrzené, dochází ke druhé fázi. Naše otřesení se změní v zoufalství, vnitřní frustraci a ztrátu celého našeho světa, opadnutí chuti do života, ztrátu všech hodnot, které jsme kdy vyznávali a pro které jsme žili.

Cítíme se zcela opuštěni, vnímáme především sami sebe a své utrpení, které se obrací dovnitř nás samých. Jakékoliv dříve uznávané hodnoty, pro nás nemají v tomto měřítku či příměru absolutně žádnou váhu.

Sbírka motýlů je pro nás v tomto případě naprosto bezcenná a přestože mámeObrazek naše blízké kolem sebe a milují nás stále stejně jako předtím (nyní snad ještě více), máme pocit, že nás nemohou nikdy opravdově pochopit, protože nejsou v naší kůži a proto nemohou ani porozumět tomu, co sami uvnitř zažíváme.

Cítíme nespravedlnost, křivdu osudu a také strach z toho co, jak a kdy bude dál…

 

Poslední fází je přijetí nového stavu věcí - jako nezvratného faktu a můžeme jí nazvat smířením, pokorným akceptováním toho, co sami stejně nemůžeme zvrátit ani ovlivnit – podrobením se osudu a vyššímu plánu, který je s námi zamýšlen.

Začínáme sami jednat. Tím se nám paradoxně opět velmi uleví a znatelně cítíme, že je nám o mnohoObrazek lépe. Bezpečně nyní víme, že náš stávající život se musí adaptovat na změnu a že musíme něco dělat úplně jinak – v tomto případě přemýšlet, jak zbývající čas využít a jak vše důstojně předat dále (někteří lidé to prostě vzdají a ukončí, jiní se poddají sebelítosti, alkoholu či drogám a odcházejí v ústraní).

Začneme si uvědomovat, co je vše ještě před námi a již plánujeme konkrétní kroky, jak nejlépe naše cíle zrealizujeme.

 

Skutečně je to velmi paradoxní, ale mnoho lidí si teprve nyní začne KONEČNĚ naplno uvědomovat unikátnost a dar existence svého života i způsob, jak jej žili doposud. Jako důsledek zcela reorganizují život zbývající, který si začnou skutečně plně uvědomovat jako nikdy předtím a naplno jej prožívat.

Dokonce objevují zcela jiné žebříčky hodnot, které díky nastavené časové tísni nyní preferují před jinými – pro nás do této doby běžnými.

Začnou se radovat z úplných maličkostí a vše plně prožívat – z první uzrálé třešně na zahradě, z dozlatova krásně upečeného kuřete na stole, z letu vážky nad hlavou, z rozvážného pohybu hlemýždě na cestě,  z větru hučícího v komíně, z vůně šeříku, z hvězd noční oblohy…

 

To vše se totiž dělo a děje po CELÝ život výhradně PRO NÁS samé a pro naše vnitřní pochopení, pro poznání naší sounáležitosti, pocitů štěstí, smyslu toho všeho, stejně jako zmíněná růže na stole, pouze jsme celý život slepí, hluší a necitliví, jako důsledek manipulace stávajícím Systémem.

Ten nás natolik zdeformoval, že všechny tyto krásy nejen považujeme za normální, ale navíc nás vlastně ani tak nezajímají, protože z nich dle zákonů fungování Systému nic nemáme a ani mít nebudeme... To je příčina naší slepoty a ignorace.

Obrazek

Jak nás má Universum jinak zastavit a upozornit na vše kolem a nás samé probudit, než tím, že nám vše, co nás obklopuje a ruší, prostě tvrdě vezme a své dílo, kterým jsme i my sami - na což často zapomínáme, nám doslova „vrazí“ přímo před oči J?

 

Vše je kolem nás tak dokonalé a čisté, my však tuto krásu přehlušujeme naším existenčním chaosem a vlastními myšlenkami, které navíc nejsou často ani naše vlastní - rizí, nýbrž zůstávají jako důsledek naší výchovy a dosavadního způsobu života. O způsobu života více zde: www.jinestranky.cz/clanky/2012---rok-transformace/zpusob-a-smysl-naseho-zivota-na-zemi

 

 

Naše ponaučení

Může to možná pro někoho znít jako velmi cynická úvaha, ale konkrétně případ zbývajících pár chvil života, se dá lehce přirovnat k CELÉMU našemu životu, resp. jeho kvalitě života, kterou jsme doposud žili.

Nechceme to rovněž tak trochu zrevidovat, jako bychom měli jen pár chvil?

Žili bychom stále stejně...? 

Měl jsem nedávno příležitost v jedné z živých projekcí vnímat tyto kusé celky jako rychle navazující proměny forem zrodu, následně rozvoje, zrání a na závěr odchodu - to celé stále znovu a znovu dokola. Stejné jako fáze nádechu a Obrazekvýdechu – nádech je učení a přijímání, výdech je dávání se obohaceného o vlastní poznání druhým nazpět.

Stručnou větou a nedokonalými slovy řečeno: náš život je od narození jakási forma pomalého „umírání“.

Všichni moc dobře víme, že jednou přijde konec naší cesty, jen nikdo z nás přesně nevíme, zda máme za sebou čtvrtinu života, celou polovinu nebo jsme téměř na jeho konci?

Kde se nyní nalézáme na symbolické ose života? Jsme kousek za startem nebo již u cíle?

 

Silnější povahy by jistě zvládly žít s vědomím toho, že by znaly datum svého posledního výdechu na cestě životem, ale velká většina by tento úděl nést celý život nedokázala, proto je Prozřetelnost velmi milosrdná a tyto informace se zbytečně dopředu nedovídáme.

Ten, kdo však dobře používá svůj šestý smysl či vnitřní hlas a vnímá signály Univerza, jasně cítí a zřetelně tuší, pokud se chystá změna – viz zde: www.jinestranky.cz/clanky/doporuceni_-vzdelavani_-vyzvy/poslouchejte-svuj-vnitrni-hlas-transformace-a-ptejte-se_--

 

 

My nebo naše Ego

Zajímavé na tom všem našem vnímání a boji je to, že se veškeré náhlé změny netýkají ani tak nás osobně, tedy našeho nejhlubšího nitra, které se ze změn samo rádo ponaučí a vlastně změny rádo přijímá, ale našeho stále pochybovačného, často slabého a ustrašeného či naopak přebujelého ega,Obrazek které stále porovnává a vyhodnocuje, co bylo, co je nyní a co bude dále.

Právě ono nás uvádí do rozpaků, do nejistoty, do neklidu, do obav, pochybností či naopak do extrémně vypjaté suverenity a arogance.

Některé náboženské systémy se snaží ego celou dobu studií odstraňovat, jiné jej nazývají pokušením, zkouškou naší víry, ale důvod a samotná příčina jeho vlivů na nás, je mnohem jednodušší – je to opět náš starý známý Strach.

O něm si více přečteme zde:  www.jinestranky.cz/clanky/doporuceni_-vzdelavani_-vyzvy/odpustte-strachu-a-vzdejte-se-jej-_

Naše ego nás velmi ovlivňuje ve všem našem konání a ve spojení se strachem nás dostává do stavů obrovského energetického oslabení, kdy nejsme schopni dokonce ani používat základní logiku natož racionálně myslet – jsme převahou našeho ega zcela paralyzováni a bez tvořivé životní energie, kterou nám odčerpává.

Někdy jako by nám srdce chtělo vyskočit z těla a ani dýchat nemůžeme, jedná se jen o jakési povrchní, kostálně-klavikulární dýchání – zejména u citlivějších žen.

 

 

Zdravý odstup

Nejen v těchto těžkých chvílích považuji za velmi moudré a vhodné používat prastarou a pro většinu nejspíše známou techniku „jógy pozornosti či jógu nad prtiklady“ – AsparshaYoga, která doporučuje situaci neprožívat vnitřně - osobně, ale provést jakýsi odstup a pozorovat vše nezúčastněně, jako tichá kamera z rohu místnosti v supermarketu nebo když sledujeme televizi.

Důležité je ohlídat si zejména vlastní dech, jeho hloubku a Obrazekudržovat bod naší životní energie (čchi) pod kontrolou. Jakmile nám uteče výše, je ovlivněno naše dýchání i myšlení a ztrácíme vlastní kontrolu nad logikou a emocemi.

Obrázek je pouze ilustrativní poloha Padmássany - lotosu

Naším odstupem získáme nad situací mnohem lepší přehled. Nejedná se v žádném případě o naši slabost, únik či nezralost, ale o velmi praktickou formu záměrného odmítání vlivů našeho přebujelého ega a zásahu vlivů na něj zvenčí.

Nebudu lhát, že jsem si účinnost této techniky v mnoha situacích s velkým úspěchem ověřil, protože nám dává šanci vidět vše z jakéhosi nadhledu a nedovolí nám podlehnout pocitům strachu a zoufalství či neuměřené reakce z důvodů nadvlády našeho většinou nám nadřazeného a silnějšího ega.

 

Ptáme se: jak ego funguje a co to přesně je?

Ego nám střídavě ničí nebo naopak extrémně posiluje naše sebe-vědomí a lze říci, že s největší radostí mění jeho polaritu tak, jak sami vnitřně vůbec ObrazeknechcemeJ.

Pak záleží na úrovni našeho pochopení, míře vnitřní pokory, sebevědomí či sebedůvěry - Srdce, které mají šanci ještě vytvořit rovnováhu – pokud jsme se ovšem ega již nadobro nevzdali.

Občas slyšíme takový hlásek, který nám velmi silně před skokem přes hlubokou propast říká: „Na to nemáš, to nezvládneš, raději to vzdej, spadneš dolů“.

Naopak zejména u psychicky silnějších jedinců pracuje ego tak, že mají pocit velké důležitosti, vlastní významnosti, přehnané dokonalosti a toho, že vše vědí nejlépe a nikdy neudělají chybu. Doslova: "Já jsem pan Někdo"

Všichni jsme určitě na takového nadřízeného již narazili a je na nás, jak chytře si začneme se zrcadlem Pravdy hrát. Více o nastavení zrcadla zde: www.jinestranky.cz/clanky/doporuceni_-vzdelavani_-vyzvy/zrcadlo-jako-odraz-nasi-reality

 

Nebo jindy – máme třeba před významnou (maturitní) zkouškou či veřejným vystoupením a cítíme obrovskou trému. Kdo nám jí vytváří? Že by ten podivný Obrazekpán v první řadě?

Nikoliv, jsme to my sami.

Je to náš vnitřní Strach generovaný spojením s naším egem, které nám iluzorně vykresluje ty nejhorší představy o důsledcích našeho selhání.

Že se něco nepovede, že se přede všemi zesměšníme, že maturitu neuděláme, že nás od ní vyhodí, že nedostaneme řidičský průkaz…

Přitom je skutečně nekonečně mnoho věcí, které se mohou a samozřejmě vůbec nemusí stát. Během maturity či vystoupení na veřejnosti může vypadnout proud, může poblíž spadnout letadlo, paní v první řadě může začít rodit, předseda zkušební komise může dostat infarkt….prostě cokoliv.

  

Proč se tím však trýznit, zatěžovat a sebe sama strašlivě energeticky oslabovat? Prostě jsme-li na zkoušce, soustředíme se na její co nejlepší výsledek, jsme-li na dovolené, chceme si jí rovněž užít a ne řešit firemní problémy, jsme-li v tichu, vnímáme jeho krásu a hloubku, jsme-li ve Světle, cítíme jeho jasný tok a čistotu.

  

Proč si nechat tyto krásné okamžiky ničit naším egem, strachem, úzkostí a Obrazekmyšlenkami nás samých tím, že nemáme dostatek vnitřní kázně a disciplíny?

Ubližujeme tím především sami sobě a to, co je krásné, se obratem mění na to, co nás v našich vnitřních pocitech a myšlenkách drtí a ovládá. Lidé často říkají: Zkazilo mi to celou dovolenou J 

A navíc: nekazíme tím dovolenou jen sami sobě, ale i všem okolo nás… Více v článku zde: www.jinestranky.cz/clanky/doporuceni_-vzdelavani_-vyzvy/prozivani-jako-vnimani-reality-a-cesta-ke-stesti

 

Naše odpovědnost

Každý občan naší republiky a svéprávný člověk odpovídá za své vlastní činy a své chování. Nechová-li se dle běžně stanovených pravidel, nese si důsledky. Důležité je uvědomit si vyšší vyjádření a pravou podstatu této věty.

Každá myšlenka je počáteční aktivační energií a doslova hnacím motorem k naplnění našich skutků a činů, proto je nejvyšší odpovědností nás samých ovládat nejen své tělo, ale stále důležitěji naše vlastní myšlenky – tam to totiž vše začíná.

Procházíme nyní dobou, kdy se naše myšlenky projektují do reality a jsou však Obrazekdíky moudrosti Prozřetelnosti korigovány faktorem času. Nic není realizováno hned - automaticky, ale musíme se ke konečnému výsledku časem dopracovat.

Vliv času nám umožňuje provádět případné korekce našich rozhodnutí, myšlenek nebo je úplně zapudit.

Při současné úrovni našeho vědomí a vyspělosti naší lidské civilizace, bych nechtěl zažít situace, kde by naše myšlenky nebyly Pánem času korigovány a realizovaly by se okamžitě. To by byl pěkný chaos, co říkáte… J

Více v článku zde: www.jinestranky.cz/clanky/2012---rok-transformace/strezte-svou-mysl-i-sve-myslenky

Myšlenky, jejich rozpouštění do reality života pomocí propojení s naším Srdcem, jsou skutečně klíčem k Poznání a hlavně Realizaci naší věčné spokojenosti.

V našem Světě stále vládne hra na dualitu, kterou vnímáme po celý náš život.

O tomto tématu pojednává další článek s názvem Dualita jako prostředek pochopení Jednoty. Detaily zde: www.jinestranky.cz/clanky/2012---rok-transformace/dualita-jako-prostredek-pochopeni-jednoty

 

Přeji všem, ať se nám daří nejen ovládat svá hrubohmotná těla, ale zejména to, kde vše začíná – tedy pohnutky našeho Srdce propojené s tvořivým Myšlením. Viz zde: www.jinestranky.cz/clanky/2012---rok-transformace/srdce-jako-nas-primarni-mozek

 

Mnoho štěstí Aridan

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Díky utrpení je možné uzdravení

(GVKB, 1. 2. 2012 22:40)

Víra vzniká z utrpení, je to logické, když se trápíme tak silně věříme, že naše trápení jednou skončí, nic jiného nám vlastně ani nezbývá, uniknout do světa drog a iluzí to je jenom zbabělé ubohé řešení našeho trápení. Utrpení zde existovalo už před evolučním vznikem člověka, je jako stín, který je spojen se životem, a nic co je zde živé, nemůže utrpení uniknout. Krátké okamžiky štěstí jsou vystřídány dlouhými obdobími utrpení. Aby mohl život existovat, musí růst, a v tomto životním principu je skryto naše věčné utrpení, to co nemusí růst, to nezná utrpení, proto je zde mnohdy naivní snaha, jakýkoli růst zastavit aby utrpení zmizelo. Růst nelze násilím nebo pomocí inteligence zastavit, to si jenom podřezáváme větev, na které sedíme a potom z větve do špíny a utrpení spadneme. Autority a elita od pradávna se snaží růst zastavit a následkem jsou vždy problémy a krize, každá akce po čase vyvolá reakci s tím nelze nic dělat, a dokud si to autority a elita neuvědomí, do té doby zde budou problémy a krize, stejně tak je i špatné růst podporovat a nutit cokoli k tomu, aby to rychle rostlo. Není zde jenom růst u rostlin a zvířat, je zde i růst v rovině informací a v rovině čistoty, existuje zde nekonečně světů, které chtějí růst a kterým elita a autority v růstu násilně brání, aby zde nebylo utrpení. Utrpení patří k životu, všechny hodnoty zde jsou díky utrpení, tam kde není utrpení, tam nemohou vzniknout žádné skutečné hodnoty! Podívejme se třeba na meditaci, meditace to je veliké duševní utrpení, ale stačí Ježíš Kristus, který bude mnoho let správně meditovat a on duševně pomůže celé lidské nemocné kultuře k tomu, aby se správně změnila k lepšímu. Ježíš Kristus netrpěl na kříži, ale trpěl tím, že silně meditoval a tak se správně změnil a potom mohl ostatním pomoci s tím, aby se taky správně změnili, i ty můžeš meditovat a potom se změnit k lepšímu. Stačí si neustále opakovat mojí meditaci a díky tomuto utrpení přestaneš být sobeckou sviní. Díky bohu se smát sobeckým sviním mohu, tak to je že ten druhý sobecká svině je.
http://www.boj.g6.cz/?p=197

Byl jednou jeden

(Yarda, 15. 8. 2011 8:36)

ŠVEJK :))))))))))))12

,,jsem"...

(Yarda, 15. 8. 2011 8:07)

Jsem na počítači tak do 10.00 jinak mě najdete v DÍLNĚ .

otazka

(kamil, 16. 3. 2011 2:55)

přemýšlím, jestli je možné, že když délá člověk v životě chyby, je pak životem varován v podobé utrpení nebo téméř smrti, a nebo jestli si formou sebeobviňování tyto situace vytváří a podvědomě přeje, protože má pocit že si je vlastné zaslouží a ony se déjí?

Díky

(Jadena, 28. 9. 2010 22:04)

Ahoj Aridane.Děkuju za takové články.Jsem vděčná lidem co je píšou a lidem co je čtou.Je v tom obrovská síla co pomáhá nejen lidem...Z vlastní skušeností vim jaké to je ocitnout se v té nejhlubší propasti,projit tou nejtemnější noci.A opravdu děje se to proto aby jsme v těch tmach našli v sobě světlo.

život je neustálá změna a výzva

(Dagmar01, 30. 8. 2010 9:13)

V roce 2008 jsem přišla ze dne na den o partnera, o nový dům, který jsme stavěli společně osm let a vše se mi zhroutilo.
Po této události jsem za půl roku udělala takový duchovní skok, který naprosto změnil můj žebříček životních hodnot a duchovně jsem se posunula uplně někam jinam. Ač jsem o to neusilovala, mám nového manžela i nový dům, bylo to hlavně díky pozitivnímu myšlení. Když jsem v přírodě vnímám celým tělem tu nádheru a užívám si ji. Děkuji Aridane opět za pravdivý a inspirující článek.

změny v životě

(Dagmar, 30. 8. 2010 8:25)

Po úraze 2009 jsem ztratila práci a do dnešního dne jsem ji nenašla a to přesto,že nesedím se založenýma rukama. Za tu dobu se můj život otočil o 180 stupňů díky duchovnímu růstu. Jsem spokojená a šťastná přestože práci nemám. Stejně ji potřebuji,jen kvůli splácení složenek a nic dobrého mě honba za penězi D:))) nedává.Stát dluží miliardy a je v klidu,taky konstatování k zamyšlení.Chodím ven za sluncem a děkuji světlu za nádhernou zemi a její veškeré bohatství,ktré je určeno pro nás všechny.Že z toho pár lidí profituje je jejich zodpovědnost vůči Univerzu.Kdo chce najít klid,porozumění,štěstí a všeobjímající lásku doporučuji četbu apokryfů na Gnosis9.net a tyto stránky ke hloubkovému zamyšlení. Uvidíte sami na sobě do půl roku změny.Znovu děkuji Aridanovi za tyto stránky.OBROVSKÉ DÍKY.......

inspirace

(jitka w, 30. 8. 2010 0:51)

Osvedcil se mi boj a bój v prijetí reality spolu s "rolí pozitivní KREATIVITY"...
(v r 84 jsem mela cancer, jsem zdravá)

život-osud?

(Jarek, 29. 8. 2010 21:25)

Aridane,dobře píšete,že pro mnoho lidí to bude těžce stravitelné a nepochopitelné,ale píšete to,co celý život prožívám a zažívám. Poznal jsem SMRT v "přímém
přenosu" od té doby jí říkám "vrátný". Je mě úplně jedno jestli je to nedostatek kyslíku v mozku (jak tvrdí někteří doktoři) a nebo skutečnost,tohle jsem zatím neřešil a možná ani řešit nebudu, i překvapení bývají nádherná. Takový klid a mír v duši,který jsem tam poznal je zatím se vším co jsem poznal nesrovnatelný. Smrt o sobě tvrdí,že je vlastně průvodce životem a převaděčem na druhou stranu a myslím,že se jí dá věřit. :-)))) Ona nebo on,ono rozhoduje kdy a jak. Tohle všechno když pocopíte,začnete mít trochu jiný názor na svět než co nám všem od malička se snaží podsouvat. Je to všechno na dlohé povídání, ale takový malý múj příspěvek vám všem: " Když je klidná duše,je i každý den krásný ",jen je potřeba si to občas připomenout
a nevěnovat se ptákovinám, ale žít. A jak, to víte jen vy,protože žádný univerzální náhled není. Všichni jsme originály i když na pohled tak podobní.
Přeji všem každou vteřinu života šťastnou,není důvod být nešťastný.