Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zrychlování času jako výzva k našemu rozhodnutí

9. 4. 2011

 

Jaké zrychlování času, den má stále 24 hodin nebo ne?

 

Již jsme si někdy položili podobnou otázku, která se týká zrychlování času?

Tento starší článek nám ukazuje jak je čas relativní, možná ani neexistuje a tento zase poukazuje na skutečnost, že umíme v čase celkem dobře cestovat již nyní. Naopak tento článek nám popisuje jak nám čas pomáhá k dosažení cíle.

V tomto tematicky navazujícím článku, se pokusíme společně zamyslet a zejména si uvědomit to, co nejspíše všichni více či méně vědomě zažíváme.

Třeba se budeme divit, jak vše společně souvisí – inu  nic není náhoda.

_____________________________________ 

 

Když se soustředěně zadíváme starším lidem do tváře, můžeme v jejich očích spatřit hloubku poznané pravdy, stejně tak samotu či dokonce prázdnotu, time-clock.jpgkterou vnitřně zažívají. Některé příběhy jsou plné pochopení a naplnění, jiné naopak opuštěné a zcela bez obsahu.

 

Můžeme vidět důsledek působení času na jejich věkem krásně vrásčitou pokožku i vliv času samotného, který jim pomalu vyměřuje délku jejich života.

 

Nestíhám

Konkrétně má milovaná babička, která nás opustila v požehnaném věku nedožitých 94 let, mi velice často říkala: „Já za ten den ale vůbec nic nestihnu“.

Říkala to skutečně téměř každý den a odpovědí byla má otázka: „Babi, vždyť jsi v důchodu, co prosím Tě nemůžeš stihnout? Vždyť máš celý čas pouze pro sebe a máš na to celý den…?“

 

Určitě jsme totéž  slyšeli od někoho jiného a neříkáme to náhodou občas my sami?

Není to třeba jedna z našich nejčastějších výmluv, když něco nesplníme?

Kolikrát denně řekneme, promiň, volám až teď, dříve jsem to nestihl nebo promiň, přijdu o chvilku déle, mám fofr…? Dnes nedorazím, vůbec to nestíhám, neměl jsem čas ani na oběd…

 

Nuda?

Za svých dětských let jsem občas zažíval zcela opačné stavy, které by se daly odvážně nazvat jistým způsobem nudy, zahálení či lelkování. Nevěděl jsemboredom.jpg doslova JAK čas, který se tehdy přímo vlekl, strávit a mohu říci, že jsem jej trávil všelijak, jen ne tak, jak bych jej nejspíše trávil dnes.

Bylo to nepochybně proto, že jsme v jistém věku nevěděli vůbec nic o smyslu našeho života, nevěděli jsme, co si máme s naším vlastním životem počít, odkud jsme přišli, proč jsme zde a co zde vlastně máme dělat.

Netušili jsme jak, proč a kam náš vlastní život směrovat, co bude po tom, až náš život jednou "skončí", čemu a komu vlastně věřit, jaké hodnoty uznávat a jaké naopak odmítat.

Ano, do života nás v lepším případě uvedli oba rodičové a pomohli nám parents2.jpgk základní orientaci mezi černou a bílou, ale ani naši samotní rodičové si nejsou schopni na většinu předchozích otázek seriózně a s porozuměním odpovědět.

Vůbec se tomu nedivím. Je to nejspíše proto, že se na to ani neptali, protože na to neměli sílu, ani čas…

A jsme tam, kde jsme byli před chvilkou – cyklus se uzavřel. Za vším je opět cyklus času a hvězdy, které jej určují...

 

Znát odpovědi na předchozí, výše nastíněné otázky je přitom zcela klíčové, protože pak nevíme co je důležité a děláme jen to, co nám Systém přikazuje a k čemu jsme celý život nuceni.

Neznalost odpovědí na uvedené otázky může být podobný příměr, jako mít na zahrádce atomovou elektrárnu a nevědět co s ní. Pokud se o ní budu starat, budu mít celý život dostatek energie a pokud ji zanedbám a poruší se například její chladící okruhy, zažijeme to, co se nyní odehrává v Japonsku.

 

Pojďme ale zpět k tématu – běh času a jeho zrychlování.

Čas se lidé snaží měřit podle mnoha různých modelů a teorií - od střídání dne a noci přes sluneční greenwich-royal_observatory_greenwich.jpghodiny, přesýpací hodiny, ručičkové, digitální až po hodiny  atomové.

Ve snaze čas určit, řídit a mít pod kontrolou, byl v Anglickém, městečku Greenwich založen Královský institut na měření času.

Dokonce je  zde laserovým paprskem jednoznačně definován nultý poledník - viz přiložená fota. 

Z mnoha zdrojů se můžeme doslechnout, že se náš čas jaksi zrychluje. Některé údaje hovoří o 12ti násobku, ostatní dokonce o 20ti násobku času, který se měřil na počátku dvacátého století.

Jak je to možné, když má běžný rok stále 365 dní a den stále 24 hodin? Pokusme se to malinko přiblížit a třeba uvidíme více.

Kosmos se rozpíná, mezihvězdné vzdálenosti jsou proto logicky stále větší, rychlost světla je dle všeho konstantní – pouze černé díry a středy galaxií jsou místa, kde podle všech teorií tyto hodnoty ztrácejí svůj význam.

Jak se tedy vše těmto změnám podřizuje?

Existuje nepochybně cosi jako zákon zachování energie, takže to pojďme zkusit ještě jednou: Světlo je konstantní, vzdálenosti se zvětšují a jediná proměnná veličina schopná kompenzace, ohnutí resp. nutnéhogreenwich_observatory_laser-prime-meridian.jpg zkrácení, je čas.

Jinými slovy k uražení jisté vzdálenosti potřebuji nutnou dávku energie a nějaký čas, přičemž vzhledem k rozpínání vesmíru je nutné vynaložit na větší vzdálenost větší množství energie.

Ovšem podle zákona zachování energie a současného zvětšování vzdáleností, je pak nutné udělat jedinou věc – zkrátit čas.

                   Jak prosté, že?

Již nám dochází, proč čím jsme starší, tím více vnímáme, jak méně máme na vše času? Cítíme to sami na sobě, protože to můžeme porovnat s dobou dřívější. Je to stejný příměr, jako výroba stále výkonnějších počítačů či procesorů. Nové vše zvládají bez obav, zato starší modely začínají mít jisté "konstrukční" a technologické  problémy.

Totéž se děje s lidskými generacemi dlouhé desítky a stovky let. Lidé se rodí bystřejší, vnímavější a dle všeho chytřejší. Dokonce se musely i tabulky pro hodnocení našeho I.Q. několikráte posouvat směrem výše. Zásadní změny se po celé galaxii dějí neskutečně rychle a věci se společně napojují.

Nechci zde jít více do detailu o dětech zvaných "indigové, křišťálové či diamantové", ale kdo má chuť, jistě si dohledá více informací. (indigo / crystal / diamond children)

Již víme, co nám naše babičky vlastně říkají? Říkají nám, že samy na sobě cítí, že se čas skutečně zkracuje, jen to neřekly takto napřímo.

 

Na co se nyní zaměřit?

Jak žijeme a jak nás nesmyslný hodnotový, monetární i politický, uměle podporovaný Systém zaživa likviduje, si můžeme přečíst v tomto článku a k tomu v této souvislosti o pravém významu „Sčítání lidu, domů a bytů“ target.jpgtomto odkazu.

Pokud se chceme dovědět, jak nám v tomto zacílení pomáhá dogmatická a ortodoxní víra, stačí kliknout na tento odkaz

 

Položme si nyní každý sám za sebe jednu zásadní otázku, abychom v tomto měnícím se Světě nalezli alespoň jediný pevný bod, kterým je stabilní bod uvnitř nás samých:

Co je pro nás vlastně nejcennější resp. nejdůležitější?

Od každého bychom asi dostali několik různých odpovědí, které přímo odpovídají naší životní situaci. Protože je vytváří každý sám za sebe, jsou to odpovědi různé a nejsou proto univerzální – reflektují pouze naši konkrétní životní zkušenost a odpovídající stav dosavadního Poznání.

Pro někoho by byla první odpověď zdraví, pro jiného láska, pro dalšího novýgold-brick.jpg domov, cihla zlata, rychlé vozidlo, čistokrevný hřebec, někdo má na žebříčku svých prvořadých hodnot například: chci zhubnout nebo mít menší uši, atd.

Pojďme se ale odpoutat od hmotných věcí či vnitřních prožitků a prozkoumejme několik seriozních myšlenek:  Jsme zde na tomto světě po nějakou časově omezenou dobu, tedy bez ohledu na to, čím jsme obklopeni - položme si tutéž otázku:

 

Co je pro nás skutečně nejdůležitější?

Někteří již tuší správně, kam další myšlenky směřuji a že tou nejcennější hodnotou existence nás samých, je právě ČAS našeho života, který nám je dán a zejména způsob, jakým tento nám určený čas prožijeme. 

Ti, kteří se již blížili ke druhému břehu života moc dobře vědí, o čem právě píši. 

Někteří lidé cítí svou časovou limitaci podvědomě velmi instinktivně a během svého relativně krátkého života chápou svou stávající činnost a existenci v tom, že musí udělat i za cenu riskování, někdy i podvodů či nevýhodných závazků, vše pro to, aby byli co nejdříve z jejich pohledu „za vodou“. Tento programově vytvářený model je samozřejmě klamný a mylný.

Pak totiž takový člověk část svého života zároveň prožije splácením různých půjček, žitím ve strachu a v ukrývání, život si díky narušenému zdraví výrazně zkrátí, jiný marnou snahou a hromaděním cothrow-away.jpg největšího množství specifických „věcí“ různých hodnot, další u sklenky dobrého moku, další v náručí svých milých, ale jednoho dne obvykle i ten největší "zbloudilec" prozře a pochopí.

Uvědomí si, že to, pro co žil, pro něj už vlastně ani nemá hodnotu a svůj pohled postupně přehodnotí. Z násilníka a hrubiána se obvykle v závěru jeho času stane beránek, z vraha a zabijáka lítostivý člověk, který svých chyb a ublížení druhým ze srdce lituje.

Někteří znají tento výraz pod slovem „obrácení se“ a je to skutečně celkem popisné – člověk jako by se obrátil čelem vzad, podíval nazpět a v celých několika dalších letech a zejména ve zcela posledních chvílích vše přehodnotil a uvědomil si.

 

Zrychlování

Všímáme si, jak se čas v naší "současnosti" - neskutečně zrychluje? Stačí se podívat kolem sebe – říkáme tomu ale jinak. Tušíte jak?

Správně, říkáme tomu s hrdostí nám lidem vlastní „vývoj, pokrok či progres“.

Jsme jako lidstvo obecně vzdělanější, z důvodů rychlého přístupu k informacím skutečně lépe informováni a možná i chytřejší, objevy se dějí s ohledem na historii posledních tisíců let převratně rychle, množství zpracovávaných dat se jen v prostředí Internetu navyšuje přímo exponenciálními nárůsty každý rok.

Někteří z nás možná pamatují, jak napínavá byla výroba vlastních nejprve černobílých fotografií. Exponovaný film se musel ve tmavé komoře poslepu a po paměti navinout na cívku vývojnice, ta do vodní vývojky s obsahem stříbra, následně propláchnout a pak šup do kyselého ustalovače.

Film se nechal uschnout, nesmělo se zapomenout na opatrné setřenívyvojnice-kinofilm.jpg kapiček, které by poškodily obraz. Pak hurá s filmem do projekční hlavy, kterou se osvěcoval v přesně stanoveném čase fotografický papír, jehož proces zpracování byl zcela shodný – mokrá vývojka, průplach ve vodě, ustalovač, průplach a pak na žehličku a leštičku fotografií. Celý proces trval několik hodin, někdy i dnů.

Dnes zmáčkneme spoušť přístroje na telefonu či fotoaparátu, vznikne určité sdružení dat konkrétního formátu, které se přenese na zobrazovací zařízení či tiskárnu a celý proces trvá několik sekund či minut.

 

Je to rychlé, dokonalé, ale něco zásadního tomu chybí – chybí nám k tomu prožitek, protože teprve skrze něj vnímáme skutečnou hodnotu, kterou pro nás konkrétní dílo má.

 

Data a jejich objemy

Někteří z nás možná před pár lety zažili "novinku" – floppy disk velikosti pět a diskette.jpgčtvrt palce, následně disketu 3,5 palce o tehdy převratném objemu dat – hned celých 1,44 MB. Za ní tuším následovaly datové pásky o několika stovkách MB.

Vrcholem bylo na dlouhou dobu CD s hned celými 700MB, pak DVD se svými příjemnými 4,7 GB (o kapacitách dnešních flash disků raději mluvit nebudu) následně duální DVD s dvojnásobným objemem dat a dnes je mezi námi nová technologie zpracování obrazu a zvuku Blue Ray.

 

Protože celý náš krásný Svět bohužel řídí finance a finanční toky je třeba i uměle uchovávat v pohybu, změnový proces zvaný inovace již udělá vše nutné. Nebudeme proto asi na pochybách, že už je i Blue Ray dávno překonaná technologie a že tajné operace mají mnohem lepší metodiku zpracování dat.

Teď je však zapotřebí „prodávat“ mezi konzumenty technologie DVD a Blue Ray stejně jako dříve magnetické audio-video-kazety. Až se trh nasytí, přijdeme s převratnou novinkou a všichni pěkně musí pochodovat, jak se pískne. DVD a Blue Ray postupně vymizí a všichni budou nuceni přecházet na další novinku. 

Tutéž situaci zažíváme i v oblasti televizorů – černobílé, barevné, plazmové, LCD, dnes běžně 3D…  Co bude dál? Televize a přenosy z Formule 1 s pachem spáleného benzinu v místnosti? Skoro bych si na toto vsadil – je to jen otázka technologií a času.  Vidíte, zase ten čas...

 

Kolik nám zbývá?

Nikdo z nás neví, kolik času nám vzhledem k posledním dramatickým clock_ticking.jpgudálostem ve světě plném změn zbývá a podle všeho je kolem nás finální bitva, ve které jsme již dnes až po uši – bitva o naše myšlenky a tím naše duše.

Můžeme totiž podporovat pouze stranu dobra nebo stranu zla – nic mezi tím jiného není. Buď říkáme Pravdu nebo nikoliv, buď budeme dále na straně Temna či na straně Světla, naše volba je pouze na nás samých a mnoho času nikomu z nás skutečně nezbývá.

Je důležité vnitřně se rozhodnout a další cestu si přesně stanovit, nikoliv jak je to obvyklé, ale jak SAMI cítíme, že máme a chceme.

 

Pojďme ještě o kousek dále a ptejme se

Jak každý z nás sám žijeme? Koncentrujeme se každý z nás na důležité věci nebo jen „něčím“ trávíme čas?

Mnoho lidí doslova protlachá celý svůj život po hospodách chytrými řečmi u sklenice harpagon.jpgžlutého moku a když jsou na konci své cesty, jejich poznání i osobní rozvoj jim nejspíše k zodpovězení otázek smyslu a naplnění života stačit nebude. Na druhou stranu politiku a fotbalové bitky dokázali komentovat s dokonalým přehledem.

Jiní lidé, jak je již uvedeno výše, se budou celý život snažit obklopovat různými věcmi, které chápou jako jistou formu bohatství a stejně vnitřní štěstí ani hloubku poznání ve smyslu porozumění vlastnímu životu třeba nenaleznou. 

Odpověď je na to jediná - opravdu potřebujeme to, po čem si myslíme, že máme toužit nebo jsme se nechali nachytat chytrou REKLAMU podpořenou dokonalou propagandou za pomocí soukromými subjekty vlastněných médií? 

 

Nejcennější totiž v našem životě není ani zlato, stříbro, platina, korundy ani diamanty, ale pro každého z nás je to čas našeho života a zejména šťastný způsob jeho prožití. Nyní již možná tušíme proč si za každým článkem přejeme vzájemně "mnoho štěstí"? 

My jsme totiž ti, kteří řídí onen pomyslný volant našeho života a nikoliv ti, kteří nám život berou. Jsme zde na planetě Zemi na poměrně krátkodobé misi, stejně jako onen bleděmodrý Avatar v populárním filmu a nejspíše nikdo z nás nepochybuje, že po jejím ukončení, se svého Já avatar2.jpgvzdáme a nám přidělené dočasné tělo poslušně odložíme.

Příběh filmu Avatar není totiž vůbec fikce či výmysl, jak se možná na první pohled zdá a jak je nám záměrně podsouváno skrze sci-fi příběh v podtextu – je to příběh nás samých, každého jednoho z nás.

Více na toto téma v tomto odkazu a především v tomto odkazu.

 

Naše volba

Volba je přitom velice snadná a je na každém z nás – čím dříve se rozhodneme, tím dříve se nám bude dařit jako celku lépe, protože budeme jednat a žít v souladu s naší pravou podstatou a tou je šíření dobra. Vzdorovat a jít proti proudu, to je skutečně zničující a je to důvod našeho utrpení.

Vše je pak totiž úplně jiné a z pohledu celku dobré a správné. Nebudeme jednat v rozporu s univerzálními zákony kosmu a nebudeme se již nikdy více trápit – ono totiž vůbec není proč. Vše se dá řešit bez osobních emocí, bez pocitu křivdy, bez pocitů vlastní viny, útlaku i našeho stále ještě tvrdého ega.

Někteří tomuto stavu říkají „žití v Bohu“ a neznamená to nic jiného, než žegod.jpg člověk nehledí na sebe jako na cíl, ale vnímá se pouze jako prostředek něčeho vyššího, čemu má pomoci.

To je skutečný smysl bytí každého z nás. Nežít pro sebe odděleně od druhých, jak nás Systém ponouká a učí, ale naopak se pokusit od druhých učit, zároveň jim dát kousek sebe sama i svůj čas, který má pro každého z nás hodnotu jinou, podle toho zda jsme na začátku, uprostřed nebo na konci naší zajímavé cesty… Vidíte, zase jsme skončili u fenoménu času...

 

Pro hlubší pochopení výše uvedených řádků přikládám velmi poutavé 17ti minutové video – stojí za to jej v klidu shlédnout a nechat na sebe působit vše, co je uvnitř slovenskými titulkami přeloženo.

 

Volba je pouze na nás - to je pravá podstata naší Svobody...

 

Mnoho štěstí Aridan

 

  

 

Komentáře

Přehled komentářů

Super

(dfdff, 4. 6. 2011 16:49)

Je to krásně napsaný článek. :)

Ke zpomalení času je potřeba vysoká rychlost..
To dokázal už Einstein, ale málokdo ví, že to samé zopakovala armáda USA.. Spustili dvoje atomové hodiny, za pomoci letounu tzv. AURORA, které dokáže letět rychlostí MACH 5 (to znamená 1,7 km/s, 6,5 000 km/h) navíc má atmosferický pohon, takže za sebo uenchává tlustou stopu, a je velmi těžké ho při takové rychlosti spatřit.. Často při jeho přeletu dochází k znebetřesení..
Do tohoto letadla vložili jedny z atomových hodin..
při obletu celé planety tímto způsobem a při srovnání časů po přistání učinili malý, ale o něco lepší objev.. Na hodinách z letounu, které přiletělo běžel čas o necelé 2 sekundy dozadu..
Kdyby letěl ve větší výšce, bylo by to i o několik miliontin sekundy menší čas..

Navíc má USA v testu už i takové bezpilotní letouny, které překonávají rychlost MACH 10.. Doslova ohýbají a roztahují prostor, navíc dokáže letět k hranici 40 000 km, nad kterou by se dostal, ale riskoval by tak změnu teploty.

Re: Super

(jobstl, 27. 7. 2011 13:05)

Toto je velmi zajimave tvrzeni,kde bych se o tom mohl docist vice?

Čas a prožívání

(elerik, 11. 4. 2011 8:18)

Aridane, krásně jsi to popsal.
Jedna věc mi tam ale chybí. Zmínka o tom že i hledání duchovních pravd může být mrháním času. Mnoho lidí nenašlo uspokojení v materiálním světě a tak v zoufalství šli hledat za oponu. To pak nazývají velkými slovy ale na konci cesty zažijí stejný pocit jako ti co celý život hromadili majetek. Sám jsem to tak dlouhodělal a strhnout tu masku sebeklamu je velmi náročné.
Takže trochu bych to poupravil. To co děláme musí vycházet z nás samotných z našeho srdce. Pak je jedno jestli máme dvacet milenek, jestli nás baví hromadit majetek jestli se učíme poznávat nadzemskou inteligenci nebo řeknu li to drsně, jdeme bojovat do afghanistánu. Jde o prožitek. A pokud ten prožite kje upřímný, odžijeme co odžít máme a pak se dostaví štěstí. Někdy má čřlověk kusy žřivota, kdy doslova prahne po tom sedět u televize. Nebo hrát hry. A až se nasytí půjde dál. Jen musíme strhat ty mask.y Dnešní zrychlování času má výhodu. A to, že stačí chvilka a intenzivně prožijeme to co by jsme jindy prožívali celý život. A tak doslova mílovými kroky můžeme postupovat k osvícení = naplnění srdce. A pochopení přítomnosti.
Jsme lidské bytosti. Bavme se = plnme poháry ať je to co je to.

Re: Čas a prožívání

(honza, 11. 4. 2011 13:50)

hledání v duchovnu je mrhání času a hromadit majetek a mít plno milenek je dobré?Když se ti něco nepovedlo , tak neříkej, že je to mrhání času.Jinak máš pravdu, že se máme řídit svým srdcem.

Re: Re: Čas a prožívání

(elerik, 11. 4. 2011 16:57)

neříkám že je. Ale že může být :-) Je to obecná myšlenka. Takže v sobě má i kladný i záporný obsah. Není to přímé kategorizování. Přečíst to jde všelijak.
Také je fakt, že nic není mrháním času, když se to vezme do detailu všechno je cesta kupředu. Protože nakonci máme vždy nějaký výsledek.
Vždyť aridan to hezky napsal. Děláme něco důležitého nebo jen "něčím" trávíme čas. A to důležité je důležité pro srdce. Takže to skutečně může být uplně cokoli si představíme. A to "něco" čím trávíme čas to může být taky cokoli, co jen oddálí nutost se podívat do vlastního nitra.
Ve finále to může být pouze o strachu se podívat pravdě do očí. A tak místo abych už vstal od jisté televize, a šel na nejistý býlet do nejisté země. Radši zůstanu dál u jisté televize. A tak dále Takže zůstáváme u zvyků a představujeme si jak je to jisté?

Re: Re: Re: Re: Čas a prožívání

(Patrik (fm1989.blog.cz), 12. 4. 2011 11:21)

Souhlasím s Elerikem...Napadlo mě, že jeden z výkladů, proč mayský kalendář končí zimním slunovratem příštího roku je ten, že pak už kalendář nebude třeba - čas, tak jak ho známe, skončí...Zajímavá představa, ale čím dál reálná. Neméně zajímavé je podle mě, že Bible také naši epochu řadí mezi tu poslední - věřím, že bude něco pak, ale co, to taky autoři Bible nepovažují za důležité - http://neuveritelnaodhaleni.cz/clanky/znameni-doby-cas-se-nachylil.html . Resp. má to být zlatý věk bez zla trvající den (tedy 1000 let).

Re: Čas a prožívání

(janhonza1, 30. 5. 2011 17:07)

To je pravda. Je to ale už vysoká duševní a nemyslím si, žeby vás zde někdo pochopil.

chránit

(jitka, 24. 4. 2011 9:55)

Herecka Tána Fischerová se ptala jistého Buddhistického Lámy: "Co je na svete nejdulezitejsí?"
Odpoved: "Chránit sebe a chránit druhé."

Co je to čas?

(Zenko.Idane, 13. 4. 2011 21:16)

Čas je vynález přírody jak zabránit tomu, aby se všechno událo naráz.

tak, tak

(jh1, 11. 4. 2011 13:13)

Je to jako v té pohádce, kdy se vladaři zdálo, že čas rychle ubíhá. Kdo ho dokáže zpomalit, dostane co bude chtít. Nikdo nevěděl jak na to až přišel chlapík dal před vladaře bednu z klikou a řekl, pokud budeš točit s klikou, po tu dobu se prodlouží čas. Pokud budeš točit celý den, bude se ti zdát dlouhý jako týden. Z toho plyne poučení, začněte třeba držet dietu a hned se vám bude zdát den delší. Snažte se vidět stále nové věci kolem sebe a bude den hned delší. Je to o prožívání, všechno co prožíváme znovu a znovu každý den, stíráme jen povrchně, spoustu věcí děláme jako ve snu, automaticky. Zastaví nás, až je najednou něco trochu jinak.

vnímání času

(Paia, 9. 4. 2011 22:25)

Já si to vysvětluju takto:
Plynutí času se nemění, sekunda stále trvá sekundu, den stále trvá 86400 sekund, časový interval je stále tentýž. S naším věkem se ale mění vnímání rychlosti toku času - když jsme děti, vše trvá strašně dlouho, však si vzpomeňte, jak dlouhý byl týden od pondělka do pátku, jak se to v tý škole nedalo vydržet, jak jsme už v úterý prosili kéž by byl pátek, kéž by byl pátek... A jeden školní rok? To byla neuvěřitelně dlouhá doba, za tu se stihlo natropit lumpáren...

Pak člověk dospěje a začne chodit do práce a dny a týdny mu najednou připadají nějak kratší, jen co si přes víkend odpočine, jde zase do práce, dvakrát se vyspí a je tu další víkend (i když ve skutečnosti se vyspí 5x, ale prostě to tak rychlejc uteče). Týden se zdá najednou dlouhý jen jako zamlada 3 dny.

A tak se překlopí třicítka, překlopí se čtyřicítka a další tři roky k tomu a já zjišťuju, že dny pádí jeden za druhým a zdá se mi, že trvají snad jen 12 hodin místo 24. Sice mám tu smůlu, že jsem už 2 roky nezaměstnanej, ale i při tý nudě ubíhá měsíc za měsícem tak rychle, že mám dojem, jako bych o tu práci přišel tak před půl rokem.

Takže se vůbec nedivím, že Aridanova babča si stěžovala, že za jeden den nic nestihne. Jestli i mě za další 20-30 let se vnímání času opět zrychlí oproti současnýmu stavu, tak snad ani nebude mít smysl se ráno převlíkat z pyžama, když za 2 hodiny bude večer a půjde se zase spát...

Takže čas je sice konstantní, ale mění se nám jeho vnitřní detektor...



P.S. Vždycky, když si přečtu článek a pak něco chvíli připisuju, tak mi to po prvním odeslání nahlásí "Kontrolní kód neodpovídá." a já musím zadávat znova jinej. To vyprchává platnost toho kódu či co? Ještě že si to pamatuje to, co jsem napsal...

Re: vnímání času

(David -, 10. 4. 2011 13:58)

Každý stupeň vývoje je 20x rychlejší. Od prvních živočichů až do dnešního člověka se každý stupeň vývoje 20x zrychlil. Člověk nyní přešel do další etapy vývoje -> Transformace. Od počátku roku 2011 už je většina lidstva schopna vnímat "zrychlení" času. Čas se postupně zrychloval a ustálý se opět na 20-ti násobném zrychlení, které má přijít mezi roky 2012 a 2013. Dle určitých zdrojů by v tuto dobu mělo dokonce dojít k takovému zrychlení, že prakticky čas nebudeme vnímat. Budeme moci okamžitě tvořit realitu svými myšlenkami atd. (tedy jestli se toho vůbec někdo dožije [Fukušima, apod.])


Vědci asi před sto lety +- začali měřit vibrace Země. Vibrace po dobu měření byly stále na 8Hz kolem roku 1995 ( to jsem se shodou okolností narodil a dle jedné vědmy patřím mezi Diamantové děti ) se vibrace zvýšily na 13Hz, nedávno se opět zvýšily na 15Hz. Zvýšení vibrace Země má i vliv na vibrace našeho mozku. Země je naše matka a tudíž změny na ni jsou i změnami na nás.


Výše uvedené informace jsem se z několika zdrojů dočetl před pár týdny. Včera jsem stačil jen poděkovat za článek, dnes jsem sepsal, to co jsem se dověděl já :-)

kniha

(sp, 10. 4. 2011 10:16)

Nedávno jsem četl zajímavou knihu o čase. Fosarová - Předurčené události.

Děkuji

(David -, 9. 4. 2011 20:01)

Děkuji Ti za článek Aridane :-)

doporučuju

(Mathew, 9. 4. 2011 17:51)

si přečíst něco zde http://www.transformace.info/ dostanete myslím že víc odpovědí než jste čekali :) ať už o zrychlování času atd..

tak to je presny

(kuba, 9. 4. 2011 17:46)

citim to stejne-kuba

Cas neexistuje

(Realtoltek, 9. 4. 2011 15:48)

Cas existuje jenom v zaznamu. A jedine z hotoveho zaznamu muzou vznikat vize.