Jdi na obsah Jdi na menu
 


Význam roku 2012 - a co bude dál ?

21. 1. 2013

  

Minulost, přítomnost, budoucnost a jak to vše bude dál ?

(Poslední článek k tématu Fenoménu roku 2012)

 

Ano. Vše kolem nás se mění.

Svět se každým rokem mění, lidé v něm se mění, lidské hodnoty se mění, naše zkušenosti se mění, naši prezidenti a politická scéna se mění, ceny se stále 2012-numbers-small.jpgmění, hodnoty světových měn se vůči sobě mění, celá galaxie i nekonečný Kosmos či Universum se mění – mění se skutečně vše, nač jen pomyslíme.

Už jen touto pouhou myšlenkou a zaměřením naší pozornoti na dané téma, se vše opět mění...

Neříkám zcela záměrně, zda krátkodobě vždy právě k lepšímu, ale věřme tomu, že vše má dlouhodobě svůj jasný smysl a účel ve vývoji celku do dalšího stupně vlastní existence. Viz dále a tento citát.

Mnoho věcí kolem nás se z našeho osobního pohledu děje (nejčastěji z důvodu našeho vlastního nepochopení) jakoby „náhodou“, pokud zrovna objevíme jistou analogii, zdá se nám být jakákoliv souvislost vždy přeci „zcela nemožná“, mnoho událostí se nás díky rozumovému potlačování a dle tvrzení nás samých samozřejmě „netýká“, proto nás obvykle ani nenapadne se s nimi jakkoliv ztotožňovat či spojovat. Viz tento odkaz.

Jak jsme si však již dříve několikráte říkali a jak hlásá hlavní motto v úvodu stránek, nic se neděje náhodou. Všichni – tedy každý jeden z nás – jsme součástí jediného celku a každý z nás i naše osobní zkušenost samotná, je pro celek velmi důležitá, stejně jako každé kolečko v dokonale fungujícím hodinovém strojku či samostatně fungující buňka v živém organizmu.

Každý z nás zde proto máme a také bychom měli naplňovat svou často předem určenou a námi samými zvolenou roli. Viz zajímavý článek Setkání s hvězdami - ochutnávka astrologie.

 

Překážky na trati

Již velice dlouho a velmi často je nám účelově těmi, kteří vše vědí nejlépe a proto v našich očích těmi „chytrými“ opakovaně a jasně říkáno, co je a co není jediná Pravda. Dokonce tak často a natolik intenzivně, abychom neměli sebemenších pochyb o tom, že tomu tak opravdu je – viz zde.

Víme, že jedině opakování je matkou moudrosti, proto shodná prohlášení slyšíme a vidíme pro jistotu vždy několikráte za sebou téměř ve všech sdělovacích prostředcích. Ono když vlastníte hlavní světová media i planetární zdroje, je pak více než snadné hodnoty nejen určovat, ale dokonce diktovat jejich cenu a tím i cílit na konečné spotřebitele a vlastní profit

Každá událost však má v tomto stále probíhajícím toku času a pro nás stávajícím či vymezeném prostoru díky naší interakci s ním svou klíčovou a velice opodstatněnou roli. Na základě jejího průběhu, se právě ony změny provázaně dějí.

dna_testing.jpgVše jsou absolutní inteligencí dokonale promyšlené plány resp. nasměrované pravděpodobnostní smyčky či cykly, podobné dokonalým strukturám všem známých šroubovic DNA.

Vývoj všeho dění směřuje v neustálém pohybu po obdobných šroubovicích směrem vzhůru a dočasně i směrem dolů.

Nejzajímavější na tom všem je, že o konečném výsledku dějů a toho, co má vlastní budoucnost a proto bude pokračovat a co naopak zanikne, rozhodujeme nakonec my sami – tedy každý jeden z nás.

Nevěříme? Dobrá, dva malé příklady:

 

Člověk a kniha

Představme si, že před námi stojí člověk, o kterém toho víme hodně málo – neznáme jej v zásadě vůbec. Nikdy jsme jej neviděli a nevíme, co od něj můžeme čekat. Pokud s ním však prožijeme určitou část doby našeho fyzického života, dá se říci, že jej již trochu známe – na základě osobních zkušeností.

V takovém okamžiku každý z nás stojí před rozhodnutím, jak se k dané zkušenosti postavit – byla z našeho pohledu dobrá či nikoliv? Chceme danou osobu vidět znovu nebo raději na vše rychle zapomenout a svou energii směřovat jinam?

V souvislosti s touto tematikou můžeme připomenout, jak je to s přitažlivostí různých forem energií a jak Universum funguje v tomto odkazu. Jak moudré se v tomto kontextu jeví přísloví našich předků: Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá.book-of-moths.jpg

Stejné je to s nepřečtenou knihou, ležící na stole – teprve až se seznámíme s jejím obsahem, můžeme říci: „Ano, ta byla úžasná“ nebo „Ne, pouhá škoda času“ a navždy ji v lepším případě založíme do knihovny nebo věnujeme někomu, koho právě může na životní cestě poznávání posunout.

Pozor – i kniha, s na první pohled hrubým, nezajímavým a ošuntělým obalem, nás může velice mile překvapit úžasnými dary Poznání, které v sobě ukrývá.

Skutečnou hodnotu všeho kolem, totiž objevujeme jedině skrze naše Poznání a tedy náš individuální prožitek a osobní zkušenost – více o smyslu našeho prožívání v tomto odkazu.

Vařený hrách však není ve stejném okamžiku pro všechny z nás stejně dobrý, pro jiné je mnohem lepší vařená čočka – jinými slovy pochopení a vědomé porozumění je k dispozici v nejrůznějších formách jen proto, abychom měli tisíce šancí nalézt pro nás ten nejvhodnější způsob jeho přijetí a pochopení.

 

Tisícero druhů energií

Mnohokrát již bylo ve starších článcích psáno, že vše kolem nás jsou rozmanité formy energií v různých manifestacích, od hrubé hmoty počínaje, přes jemnější energie duchovní, až po nejjemnější energie myšlenek a nám neznámé plány seberealizace nejhlubšího Universa.

fractal.jpgPřipomeneme si, že pokud s něčím rezonujeme, souhlasíme, vnitřně diskutovanému procesu dodáváme byť z našeho pohledu nepatrnou, přesto konkrétní energii, máme sami moc a sílu formovat další vývoj událostí (viz. fraktály či string theory).

Stáváme se tak jakýmisi spolutvůrci naší reality, protože i pouhá naše úvaha nad tímto tématem znamená ve skutečnosti jeho ovlivnění a návaznou změnu.

Pokud něco nechceme, odmítáme, nejevíme o to zájem, energie tímto směrem naopak neproudí a věci se pak nutně dějí jinak, než bylo původně plánováno.

 

Změna je život

Možná si v této souvislosti pravidelní odběratelé novinek a čtenáři Jiných stránek všimli skutečnosti, že se již poměrně dlouhou dobu neobjevil článek na různá právě aktuální témata, pouze v sekci citátů nějaký ten inspirativní citát. Důvodů je vícero.

Jedním z nich je fakt, že na kontaktní mail webu přicházejí rozmanité dotazy čtenářů, které si žádají své odpovědi a role webu se tak posunula do pozice spíše poradenské či konzultační – a podtrhuji stále zcela neziskové. 

Jinými slovy je tu vždy pro ty, kteří mají skutečně zájem věci měnit a nejen o nich bezduše hovořit – tedy především vnitřní změnou a rozvojem sebe sama změnu žít a tím ji samotnou přivést v život.

Web tak i přes svou navenek utlumenou činnost žije uvnitř sebe sama, jako vulkán, který spí a čeká na další znamení. Kdo si jej má na své cestě nalézt, nalezne si jej, ale o tom až za chvilku.

 

tv-child-watching-tv.jpgDalší z významných důvodů je skutečnost, že je hladina našeho vědomí (a s ním většina našich smyslů) ze všech stran rozčeřována mnoha zcela zbytečnými informacemi bez jakéhokoliv obsahu, navíc obykle negativního rázu a člověk samotný tak bez určité vnitřní disciplíny nemá šanci najít prostor pro svůj osobní lidský rozvoj, klid, harmonii, pochopení a realizaci sebe sama.

Hltání mnoha moudrých knih, pouček, článků či videí s danou tematikou je sice na začátku potřebné, ale informace samotná zdaleka nestačí. Musí přijít porozumění a pochopení námi samými, jak s danou informací naložit, jinak je veškeré úsilí zcela zbytečné.

Ale snad tím nejdůležitějším z důvodů je skutečnost, že již mnoho z nás pochopilo obsah odstavce o pár řádků výše, že opravdu není vůbec nutné rozebírat a soustředit svou životní energii na to, co je spekulativní či dokonce účelově matoucí, co dokonce sami odmítáme a nechceme, nýbrž na to, co si sami přejeme, s čím bytostně souzníme, co máme rádi, co nám, dělá dobře a obecně řečeno s čím rezonuje nastavení hodnot našeho Srdce, Rozumu i vlastního Já.

Opět viz zákon přitažlivosti energií v tomto odkazu.

 

Budoucnost státu

Velice snadno pak pochopíme, že nemá smysl se stále rozčilovat například nad naší pestrou politickou scénou (pozn.: to však neznamená veškeré dění kolem flag-czech.jpgnás zcela ignorovat, ale naopak o jeho podstatě velice dobře vědět, porozumět mu a vnitřně i navenek rezolutně odmítnout), která se opakovaně ukazuje nejen jako neschopná vládnout nám běžným lidem, ale dokonce se není dlouhodobě a jednoznačně schopná dohodnout ani sama mezi sebou.

Vítězství v podobě rozdílu jediného hlasu pro nás určitě není dostatečně přesvědčivé vítězství, pouze demonstrace čisté spekulace, dohody a mocenského kalkulu upadajícího vlivu jednotlivých politických stran.

A protože politika je taková, jací jsou lidé uvnitř ní, mnoho z nás již podvědomě cítí, že je lépe se od jejich malicherných her a hloupých pokusů o seberealizaci často zdeformovaných, psychicky narušených a lidsky omezených individualit bez jakéhokoliv ohledu na blaho celku, naprosto odklonit.

Šancí bylo skutečně mnoho, opakovaná obměna celé Nečasovy vlády je bohužel nesporná realita a naše logické odpovědi například v podobě nejnižší účasti na senátních volbách roku 2012 byly rovněž jasné. Ano, ať si dělají, co chtějí, ale pokud to jen bude možné – už bez nás a bez naší účasti.

Jasné potvrzení výroků uvedených výše v praxi – odkláníme se od nich a jejich nečestně hraných her. Samy strany se totiž rozkládají v nepotřebě jejich vlastní existence (viz. zmiňované úsporné plány na fúzování jednotlivých ministerstev). 

 

Světová krize nebo je to snad jinak?

Díky obecně uměle živenému tématu – světové ekonomické krizi, která je však ve skutečnosti jasnou krizí našich lidských hodnot, stojí lidstvo na prahu další změny. Ve své podstatě má moderní svět na úkor světa třetích zemí vše, co potřebuje a došel stavu symbolického nasycení.

Tím se samozřejmě zpomalují veškeré finanční i obchodní toky, které dříve z důvodů poptávky krásně fungovaly. Aby zůstal tok těchto dnes již zcela zbytečných energií uměle při životě, vše se nesmyslně zdražuje.

To má však za následek obecně nižší spotřební aktivitu obyvatel a tím pomalejší či dokonce záporný růst HDP jednotlivých zemí. Shodné je to samozřejmě i v případě našeho státu. 

Pokud tedy chce pan ministr financí podnítit vyšší spotřebu a ještě vyšší výběr daní do státní kasy tím, že dále zvýší spotřební daně na tabákové produkty a pohonné hmoty, stejně tak tím, že zvýší DPH, byť o jediné procento, je otázkou, kosik.jpgzda efekt přínosu do státní poklady vyváží druhotné jednoznačné efekty negativní.

Lavinový efekt navýšení o jeden procentní bod, totiž povede ke zdražení například potravin zhruba o 5-8% cen původních. Provedený nákup shodných potravin koncem roku 2012 a stejný nákup v roce 2013 je toho jasným důkazem.

Je totiž zjevné, že všechna tato opatření povedou kromě dalšího utlumení spotřeby pouze k další redukci pracovních míst, postupnému nárůstu nezaměstnanosti a samozřejmě výplatě dávek z naší společné státní kasy (už nyní je indikován nárůst nezaměstnanosti o téměř celé procento).

O těchto existenčních faktorech velice konkrétně hovoří drobní živnostníci, pekaři, zemědělci i poskytovatelé služeb, kteří se velice rychle blíží podnikání téměř bez jakéhokoliv zisku.

 

Státní kasa se zavírá, Srdce lidu se otevírá

Jak je již psáno v několika předchozích článcích – naše síla obyvatel tohoto státu (a celé planety) nespočívá v tom, že tvoříme z našeho pohledu stále chudnoucí a méně hodnotný, rozkradený, zadlužený, komplikovaný a k tomu ještě amnestovaný stát (potažmo svět), kterému odvádíme přes dvě třetiny svých příjmů, ale v naší solidaritě, která skrze naše srdce, jež tvoří nedílnou část cítících lidí velkolepé lidské rodiny, nám velí „jdi a sám přilož ruku k dílu“.

Důkazem toho nám mohou být stále rostoucí počty samovolně vznikajících dobrovolných sbírek na nejrůznější nápomocné činnosti.

heart-cloud.jpgPomoc druhým v případě neštěstí, sbírka pro nákup ukradeného invalidního vozíku, pomoc oloupeným bezmocným slepcům, sbírka na kompenzaci spekulativním podvodům s vyvlastněním nemovitostí…, nabídnout nezištnou pomoc v podobě osobní účasti, poskytnutí financí, odeslání humanitární pomoci, zdrojů, ošacení, potravin, cokoliv…

Přes krásné projevy rozkvétajícího lidského citu, niterného soucitu a nabídnuté pomoci, se nám stále jasněji vykresluje otázka, proč tyto záležitosti nakonec musíme řešit zcela osamoceně my sami – tedy běžní lidé, obyčejní řádní občané tohoto státu a nikoliv stát samotný, kterému toho již tolik dáváme a který by se měl o nás právě v těchto případech zcela automaticky sám postarat?

Pak je totiž zcela logické položit si návaznou otázku, zda náš stát plní vůbec nějakou roli, kromě výběru stále vyšších daní a otevřeně se zeptat, zda takovéto státní uskupení, kde si navíc vše stejně sami ke všem povinným odvodům musíme doplácet, vůbec potřebujeme?

O detailních plánech programově cíleného zdražování například zde.

Vždyť nejde o nic jiného než o legalizovanou a několika málo jedinci schvalovanou obrovskou černou díru, kam nepochopitelně mizí veškeré naše společné zdroje. Obrovsky nacucanou přisátou pijavici, která nám odebírá naši životní energii transformovanou do položky vyjádřitelnou penězi (potažmo délkou našeho života), kterou pracně a ke zmíněným opatřením bohužel stále obtížněji generujeme.

O jednoznačných rizicích dalších plánů, jak z občanů odčerpávat zdroje – druhý pilíř důchodové reformy či zdravotní reforma, je v přípravě další příspěvek.

Následuje pak snad již jen logická dedukce o zásadním box-empty.jpgpochopení, že takovýto stát řízený lidsky nevyzrálými a duchovně zcela neuvědomělými a proto obvykle prázdnými jedinci v zásadě vůbec nepotřebujeme my sami - místo, aby pomáhal, jen dlouhodobě škodí - nýbrž on bytostně potřebuje pro svou přežitou a nesmyslnou existenci a především zdroje nás samotné.

 

Pochopení

Co je dle mého osobního zjištění velmi zajímavé, je skutečnost, kolik lidí si tento fakt uvědomuje stále jasněji, kolik osob začíná prozírat a od nesmyslně nastavených dogmat se s vnitřním přesvědčením jednou provždy odvrací.

I přesto, že se činnost webu navenek utlumila, naopak počet dotazů i registrovaných odběratelů novinek stále neuvěřitelně roste – koncem roku to bylo téměř geometrickou řadou.

Nepochybně toho byl důvodem i pro většinu z nás magický rok 2012, děsivá proroctví konce světa, proroctví konce velkého cyklu mayského kalendáře i obavy nad tím, co vlastně bude s námi všemi dále.

V případě dlouholeté existence lidstva je to několik málo výjimek, kdy obava či plane-departing.jpgnejistota, reprezentovaná strachem, sehrála v naší existenci pozitivní roli. O tomto tématu více zde. 

Odlet letadla je pevně určen a kdo nestihne včas nastoupit, musí počkat na další spoj…  

Ano, čas by skutečně nemusel existovat a jeho důležitost by významně klesla, pokud bychom v tomto světě neměli k dispozici svá fyzická těla s limitovanou "životností" a pokud bychom se sami nepohybovali ve troj, resp. čtyřrozměrném prostoru, kde skrze fenomén času pronikáme do nekonečně mnoha jiných realit. Více o významu rozličných dimenzí v tomto odkazu.

V pojetí každého roku je pro nás čas naopak velice klíčový a v případě roku 2012 jsme došli nejen k jakémusi symbolickému hodnotovému mezníku v našich životech, ale dle všeho i na konec jednoho významného cyklu a našeho vnitřního rozhodnutí, kam směřovat své životy a životní energie dále.

 

Vědomá volba jak pokračovat

Pokračovat v tomto šíleném a nekonečném kolotoči dále nebo se vědomě (opakuji VĚDOMĚ) tak trochu zastavit, zpomalit, přibrzdit a začít být konečně spokojený a šťastný teď a tady – a těšit se dokonce i z naprostých maličkostí?

Co myslíte, že je více reálné, že bude pokračovat? Shon nebo zklidnění?

Osobně si s vysokou jistotou rád vsadím na druhou variantu. Nelze stále jen business-man-running.jpgběžet a dost často ani nevědět kam. Po doběhnutí do cíle se pak ani nepozastavit a už se nechat uměle nasměrovat na další cíl, kam budeme opět jako šílenci zaslepení cílem samotným spěchat?

Uvědomujeme si vůbec, že a zda jsme svého cíle dosáhli a že bychom měli být z jeho dosažení vlastně šťastní? Jsme vůbec? Alespoň na malou chvíli?

Nejsme tak trochu náhodou jako býci, kterým se mává před očima rudou plentou, a my vyrážíme pokaždé tam, kam s ní šikovný toreador pohne?

 

Musíš - nebo snad ne?

Musíš se učit, musíš mít vzdělání, musíš mít práci, musíš mít rodinu, musíš to někam dotáhnout, musí z tebe něco být, musíš si na to udělat papíry, musíš být lepší než druzí, musíš mít to a musíš ono...

Honíme se za velmi nejistou budoucností tak silně, že se dost často ani nepoučímerich-man-poor-man.jpg z minulosti a hlavně nám uniká naše jediné hodnotné žití v naší životní přítomnosti, která má smysl. Dost často nám pak při všech "musíš" uniká taková maličkost, zda vlastně sami chceme...

Copak je to v tomto pojetí svoboda, kterou jsme si zvolili a skutečně naplněný lidský život? Není to náhodou jen model toho, co z nás chce mít postupně umírající a financemi jako rakovinou prorostlý Systém?

Dost však otázek, bude jich na závěr ještě položeno velmi mnoho a pro většinu z nás bytostně důležitých.

Jak jsem již uvedl, mnoho osob si popsané skutečnosti vnitřně uvědomuje a mnoho dotazů na web směřuje právě k obecnému smyslu našeho lidského počínání, k účelu našeho života, k významu zlomového roku 2012, událostí k jeho konci a k tomu, co bude následovat dále.

 

Dvě planety Země

V několika článcích se objevuje opakovaná úvaha o dvou planetách, tedy o dvou Zemích. O jedné, která bude pokračovat stejným způsobem ve svém vývoji beze změny, až k doslovné sebedestrukci a o druhé, která bude vzkvétat a žít v míru a poklidu další tisíce let.

Protože má vše ve vývoji svůj správný a přesný čas, protože máme čas setí, two-earths.jpgzrání i sklizně, protože máme čas vzniku, růstu a zralosti, jsem přesvědčen, že tato selekce na dvě Země probíhá dokonce již delší dobu a koncem roku 2012 došlo pouze k její jakési kulminaci a uvědomění si tohoto procesu částí lidstva, jako faktu. Jinou cestou stejně jít nelze, druhá cesta je totiž u svého konce.

Nikdo z nás není zcela stejný, jako druhý, i když toho máme tolik společného. Někomu jde lépe matematika, jinému hudba, další si raději kreslí či vypravuje. I když je nás již přes sedm miliard, každý z nás zažíváme svět a svou vlastní existenci úplně jinak – zcela originálně a po svém.

Víme proč tomu tak je?

 

Originalita jako naše cesta

Proč má každý člověk zcela jinou DNA, jiný otisk dokonce i každého prstu, jiný otisk rtů, jinou duhovku v každém oku?

Náhoda? Nikoliv.

Universum a existující čisté Božství v něm ukotvené, je rozmanité a chce se realizovat doslova ve VŠECH možných podobách a formách.

Chce zažívat sebe sama ve své dokonalosti a kráse i na těch nejméně pochopitelných místech. To vše podpořeno galactic-center.jpgobrovskou volností, svobodou a radostí tvoření, která skrze Lásku tryská (nejen) z našich srdcí, ale ze zdroje energie - centra naší Galaxie.

Právě tvořivost skrze Lásku nás přivádí ke skutečnému Štěstí, které si v každičkém přítomném okamžiku již při troše úsilí dokážeme udržet jen my sami.

Všichni jsme stejní a přesto vždy originální - JINÍ. Nyní již můžeme jasně vytušit, proč se objevuje stejná věta za každým článkem, a proč se stránky jmenují tak, jak se jmenují. Jaké náhody...

Dělení na dvě Země, o kterém jsme před chvilkou hovořili, je pro někoho, kdo nepochopí hlubší smysl tohoto výroku, naprostá pošetilost, naivní blud a dětinská hloupost.

Někteří totiž nevnímají nic, proto si ani nic neuvědomují, nepociťují a neprožívají rovněž vůbec nic. Vše dnes, je přeci stejné jako včera, tak co? Vše je rok od roku jenom horší, tak co? Někteří z nás jsou natolik silně zakořeněni v iluzi tohoto jediného hmotného světa, že je ani nenapadne hledat něco jiného a navíc někde jinde.

Proč by měli? Již si sami odpověděli: Je jenom tento jeden svět, tento život, žádné další dimenze neexistují, duchovní či jiný svět je holý nesmysl a i kdyby něco existovalo, tak nemá přeci žádnou souvislost ani vliv na náš život.  

O jejich velkém omylu a neznalosti se můžeme ihned velice snadno přesvědčit například v tomto odkazu a o nadvládě jemnějších energií zde. V přípravě je navíc detailní článek "Kdo a co řídí naše myšlenky".  

Kdo chce vidět zlo a vše špatné, uvidí zlo, kdo chce vidět změny k lepšímu a pomůže jim skrze sebe sama, zažije změny osobně.

angry-woman.jpgNěkteří z nás totiž velice silně cítí již delší dobu nutnost změn a sami jim na základě pochopení zákona jednoho celku zcela VĚDOMĚ dokonce pomáhají.

A jsme opět u toho - naše společné Vědomí a vědomí nás samých.

Nikdo určitě nechceme celý život až do jeho konce jen protrpět, být stále například všemi nenávidění, jako důsledek nešťastní, k tomu navíc jak jsme si říkali vlastním špatně hospodařícím státem zadlužení, kvůli tomu neumět milovat nikoho ani sebe sama, být před světem uzavření, nespokojení a celou svou tvořivou a nekonečnou kosmickou energii daru našeho života v sobě ubíjet, až jednoho dne raději sama zcela zanikne.  

 

Tři dny temna

Koncem roku 2012 se dost často hovořilo o třech dnech temnoty.

Důležité je si uvědomit skutečnost, že pro Kosmos jsou stovky let jako jediná jiskřička, která se zablýskne na hvězdném nebi. Milion let je jako náš jeden pozemský týden, miliardy let jako náš jediný rok. Volnou parafrází se dostaneme k paralele s časovými obdobími, které se cyklicky opakují.

Jako lidstvo jsme již prošli všem známými obdobími doby bronzové, železné, stříbrné (Kali-yuga, Dwapara-yuga, Treta-yuga), nyní jsme na křivce dějin na vstupu do takzvané doby zlaté (Satya-yuga), tedy doby obrody našeho Vědomí, rozvoje Moudrosti, učení se z prožívaných osobních zkušeností, sdílení planetárních zdrojů, vzájemné pomoci, rozvoji našich Srdcí a našeho Vědomí…

Opět vidíme, jak „náhodou“ vše úžasně souvisí s výše uvedeným a vše do sebe zapadá jako dokonale zkonstruovaný stroj.

 

Co můžeme v nejbližší době očekávat?

Záleží na nás, na našem vnímání a na našem úhlu pohledu. Nepochybně se objeví kladné i negativní pojmy, nové termíny zkázy či konce tohoto světa, první se už objevily a hovoří hned o březnu roku 2013.

Očekávat můžeme horzby blízkých průletů asteroidů, komet, děsivé teroristické útoky skutečné i záměrně fingované, rostoucí tlak na nás všechny v podobě nekonečného procesu zdražování, regionálně vyvolaných epidemií nemocí, neustálé harašení zbraněmi v oblasti blízkého východu (Irán, Irák, Sýrie), stejně tak vojenské tlaky v Asijských končinách – konkrétně Korea.

Aktuální se jeví rovněž Čína, Indie i Japonsko, čekat můžeme populistickou a naoko přátelskou agendu ze strany vlivných osob reprezentovaných obvykle USA vůči celé Evropě i rozvojovým zemím s cílem jejich snazšího řízení a prosazování globálních zájmů a jedné světové vlády…

Evropa se pomalu utahuje k jedné měně, jedné evropské bance, jednomu diktátu, takže jak říkají mocní lidé této planety: „Nemáme nepřátele, máme jen své zájmy…“ good_evil2.jpg

Společným jmenovatelem, na který bychom měli být obzvláště opatrní, je vždy STRACH - a jeho cílené šíření. Jakmile se tedy sami přistihneme v pocitech strachu či obav, ihned bychom měli zpozornět.

Přepnout kanál, odmítnout další přísun těchto negativ, zabránit úniku naší životní síly, kterou pod pohrůžkou strachu sami dobrovolně odevzdáváme a nenechat s sebou manipulovat.

Kde je Strach, tam obvykle nebývá Láska a kde není Láska, tam ani není Pravda.

Na druhou stranu je evidentně pozorovatelný nárůst pozitivní vlny soucitu a uvědomění sounáležitosti mezi námi samými (jsme všichni v podstatě v naprosto stejných problémech a planeta je náš zatím jediný oficiální domov – i když naše budoucnost je podle mnoha tvrzení v dobývání dalších hvězd).

Běžní lidé, mladí, starší, ale dokonce už i lidé u moci, si plně uvědomují, že hry uvedené výše se nedají hrát donekonečna a skutečné vnitřní bohatství nevzniká hromaděním věcí a předmětů zvenčí, ale naopak – jejich chytrým využíváním či lépe odkládáním a budováním vlastního štěstí, míru a spokojenosti zevnitř sebe sama.

Copak se sami stále chceme za něčím, navíc obvykle bez hodnoty, honit? Copak sami o sobě stále chceme řešit nějaké konflikty a umělé vyvolávané, v zásadě neexistující, zato dlouhodobě podněcované problémy? Do určitého stupně poznání a zabezpečení vlastní existence snad ano, ale obecně a dlouhodobě rozhodně nikoliv.

Vše v přírodě, vše v kosmu a samozřejmě i člověk samotný, bytostně touží po realizaci sebe sama, svého účelu stvoření, ovšem v klidu, pohodě, v souznění se vším stvořením kolem a chce být ušlechtilým spolutvůrcem všeho krásného, co se nám samo nabízí. Stačí se dívat do přírody a nevyjdeme z údivu v jakoukoliv roční dobu…

Nemusíme stále za vše tvrdě bojovat, nemusíme stále o něco usilovat, vždy existuje jiná možnost, než ta, která se jeví jako jediná a pro nás obvykle v dané chvíli „strašně důležitá“.

Stačí přitom tak málo – zpomalit, zastavit se, mírně změnit úhel našeho osobního pohledu, nevzdorovat a splynout s proudem, přitom se nebát převést své sny do reality klidnou a pohodovou cestou.

Nejde to snad hned? Nebude to zítra? Dobrá, možná nejsme ještě připraveni, možná nepřišel ten správný čas – není to pro to, že bychom nebyli schopní či málo úspěšní, ale proto, že to pro nás není ještě to správné, co s námi Universum plánuje v daném okamžiku provést.

Není vůbec dobré bojovat (zejména dlouhodobě) proti proudu, jít proti původnímu určenému plánu, jít proti významu dějů, které se flow.jpgpřed našimi zraky a v našich srdcích odehrávají a které my sami jako nedílná část nejvyššího Vědomí máme zažívat.

Bojovat s proudem řeky a stále plavat proti jejímu silnému proudu, znamená utopit se.

Respektovat proud, splynout s podstatou, být vytrvalý ve svém snažení, přitom skromný, pokorný a svědomitý žák školy života, to je klíčem k trvalému úspěchu a štěstí z nezadržitelného pokroku.

Ono to nakonec totiž stejně samo přijde, i když třeba za rok, za dva. Mluvím z vlastní zkušenosti, protože pro nás ty správné cíle, se naplňují zcela samy – pokud jim vzdorujeme, trpíme.  Více o tom, jak dosáhnout úspěchu a přitom neminout cíl nalezneme v tomto odkazu.

Moudrý český ekvivalent by mohl být: "Netlačit na pilu" 

 

Otazníky závěrem

Na závěr dnešního článku za mnou přišlo ještě několik pozoruhodných otázek, které chtějí být uveřejněny a především námi všemi reálně žity.

question-mark-how.jpgPokud Vás jejich sdělení osloví, můžete odeslat odkaz na článek dále a nechat plynout samotný proud Tvoření.

Zkuste vše prosím číst pomalu a bez příkrého osobního soudu, čistým a otevřeným Srdcem, které nám na rozdíl od našeho rozumu a logiky obvykle říká Pravdu…

 

Jaký je svět kolem nás? Jak jej vnímáme? Je dobrý či špatný?

Jací jsme my sami a jaký uznáváme Systém hodnot? Ti, kteří dosáhli jistého stupně vnitřního uvědomění a klidu i s málem, mají již dnes vyhráno.

Ti, kteří chtějí dojít až na vrchol všech svých splněných přání, budou si je ještě muset s pomocí kosmické Prozřetelnosti naplnit a svou cestu postupně vyšlápnout.

Teprve na jejím konci totiž všichni pochopíme, že jsou další přání zcela zbytečná, že kvalitu a úroveň našeho života neurčuje stupeň hmotného bohatství, ale stupeň vnitřního vědění, skrze pozotvírané brány napojení na absolutní Vědomí, které je vždy k dispozici bez ohledu na tok času…

Hmotné osobní bohatství je příjemné, částečně i nutné, ale nenaplňuje nás hodnotným obsahem.

Jak vidíme sebe sama, svýma vlastníma očima? Jak nás vlastně vidí druzí?

Vážíme si sami sebe? Jsme na sebe ve svém přístupu stejní, jako na druhé?

Máme rádi druhé stejně jako sebe sama? Co jsme udělali pro sebe a co děláme pro ostatní?

Inspirujeme druhé svými činy, slovem či naším vlastním životním příběhem?

Jsme přínosem pro svůj vlastní život a naplnění jeho smyslu?

A co jsme udělali pro celek, který všichni dohromady tvoříme a jehož jsme seed-life-three.jpgsami nedílnou součástí?

Jaký máme svět uvnitř sebe sama a jaký máme svět navenek? Jsou oba světy v souladu a harmonii?

Jak žijeme? Od rána do večera samé starosti, učení či později práce a večer jít utahaní spát? Nebo se radujeme z každé nové výzvy, která se před nás sama čirou „náhodou“ staví?

Prožíváme tyto události jako osobní utrpení a strach nebo jako okamžiky odhalování sebe sama skrze druhé s Vědomou radostí a vzrušením nového učení se?

Dokážeme se sami přijmout takoví, jací jsme a dokážeme si upřímně přestat vyčítat své vlastní chyby?

Snažíme se druhým porozumět a chápat jejich činy z jejich úhlu pohledu? 

Chceme druhým jejich křivdu na nás vracet nebo se jim snažíme i přes naše vnitřní rozjitřené pocity rozumět a dokonce jim i nakonec dokázat odpustit?

Nenávidíme ty, kteří jsou s námi či dokonce i ty, kteří již dávno mezi námi nejsou? Milujeme vůbec ty, kteří jdou vedle nás a spoluvytvářejí naši společnou a vzájemnou přítomnost?

Jak často se díváme do zrcadla na svůj vlastní obraz? Jsme s ním spokojeni?

Jak často se díváme v meditacích na svůj vnitřní vzhled? Jsme krásní navenek, uvnitř nebo je snad pod vrstvou make-upu dobře uschována naše vlastní obvykle ustrašená a nám samým neznámá podstata?

Jak často sledujeme vlastní dech a tlukot svého srdce? Jak často konfrontujeme své srdce se svým citem a rozumem? Vítězí stále fakta, realita, myšlení a rozum nebo občas převládne soucit, lidskost, porozumění, smíření a naše pokorné přijetí toho co je?

Jak často sledujeme noční oblohu, ladný let ptáků ve dne či plující oblaka nad nimi? Jsme otroky vlastní existence sebe sama v tomto fyzickém těle nebo s Univerzem komunikujeme jako rozvitý květ v slunečních paprscích, šířící do světa svou krásnou vůni?

Jací jsme lidé? Jsme takoví, jaké nás chce mít stovky let zřízený Systém nebo humility-pokora.jpgse každý z nás stává v jistém slova smyslu znovuzrozeným Člověkem?

Člověkem, který je jen strojem na budování nesmyslných hodnot a plnění státní/planetární kasy nebo člověkem, který se snaží vědomě o šíření štěstí, Lásky a vzestupu Vědomí kolem sebe sama?

Nebylo snad již do konce roku 2012 vyřčeno ze všech zdrojů směrem k Člověku dostatečné množství rozličných slov pro to, aby každý z nás jasně vytušil, kterou (vnitřní) cestou se po tomto přelomovém roce dále vydat?

Na co vlastně ještě čekáme a kdo nebo co musí přijít? Mesiáš a jeho další příchod, přírodní či uměle vyvolané katastrofy, naše další společné utrpení, světové konflikty nebo snad pomoc od mezihvězdných civilizací a jimi již dříve lidstvu nabídnutá řešení?

Nastal čas začít konečně Vědomě žít v Lásce a bez zbytečných, často obvykle sobeckých obav o sebe sama. O ostatní je již dávno postaráno a nikdo z nás nebude ponechán pozadu - proto jsme totiž zde v této dimenzi, daném prostoru a určeném čase.  

Zvolíme naše vlastní štěstí a spokojenost nebo naše vlastní utrpení...?

Volba strany na miskách vah a směr další cesty je pouze na nás samých.

 

Mnoho štěstí Aridan

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Meditace

(Petr, 25. 1. 2013 16:27)

Zdravím všechny dobré duše.Chtěl bych se zeptat jak správně meditovat,vůbec se v tom neumím orientovat.Děkuji za vaše odpovědi.

Re: Meditace

(Tiliot, 25. 1. 2013 19:36)

Ahoj Petře,
sedni si na místo ve svém domově, kde se cítíš dobře. Dej od sebe veškeré elektronické věci (do jiné místnosti) a posaď se pohodlně do tureckého sedu. Nemusí být sed dokonalý a polož si hřbety rukou na kolena, zavři oči. Pokus se na nic nemyslet asi 30 až 60 vteřin. Musíš mít kol sebe naprosté ticho a tmu. Takže meditovat je vhodné mezi 22 hod a 01 hod. Pak si představuj jak od třísel tebou začíná proudit cosi směrem k fontanele (vrchol lebky). Začni myslet na červenou bílou žlutou oranžovou modrou zelenou barvu jak kol tebe poletuje. Mysli na lásku a radost.To prozatím stačí.Z počátku tě budou vyrušovat tzv.Našeptávači. Ti mají za ůkol tě z těchto kroků odradit. Začnou tě nabádat, aby ses věnoval potížím které momentálně řešíš ve vztahu či práci atd. Uslyšíš je i uvidíš. Budou velmi odolní. Budou tě mást atd. Vydrž,pak příjde změna. Je mnoho napsáno na netu, ale většina je nefunkční. Budeš-li po týdnu chtít další postup pokročilejší, dej vědět.

Re: Re: Meditace

(Petr, 28. 1. 2013 17:12)

Děkuji pRedox za radu jak meditovat.Jak mile to bude možné tak to vyskouším,jezdím totiš po montážích.Snad se mi to povede,pak se ti ozvu jak se sem zase dostanu.

Re: Re: Re: Meditace

(pRedox, 30. 1. 2013 10:02)

mě nemáš za co děkovat :) tvé dík patří Tiliotovi :) ten ti na toto téma poradil :) a myslím, že i hodně dobře :)

jste vsichni na omylu

(karel, 24. 1. 2013 10:26)

nikdo z vas neni dulezitej, kdyby najednou vsichni lidi zemreli, nic se nedeje. jak vas tady tak ctu, vsichni mate strach z neceho, co stejne jednou prijde a to je smrt. hledate cesty, jak zit vecne,jak zit jinak, jak zit lip,treba bez statu, laskave a samostatne, tak hodne stesti ve vasem snazeni :)

Re: jste vsichni na omylu

(Aridan, 24. 1. 2013 18:47)

Karle,
máte pravdu v tom, že by se nezměnilo pro celkový chod Universa příliš mnoho - i když platí pravidlo fraktálů beze zbytku. Ovšem se smrtí se budete nejspíše mýlit - dle mnoha svědectví i přenosů konkrétních informací z "druhé strany", totiž žádná neexistuje. Pak má Vaše teorie vážnou trhlinu, protože se není čeho bát.
Je možné, že byste si komentářem odpověděl sám sobě?
S díky Aridan

Re: jste vsichni na omylu

(Tiliot, 25. 1. 2013 16:06)

Drahý Karle,
Máš strah věřit v sebe. Tvé řádky jsou poslem bolesti, zklamání a hněvu. Tvé řádky sdělují tvůj pocit na čem ti skutečně záleží. Na tyto stránky chodí většina duší proto, aby získala odpovědi na své bytí. Aby pozoruměli co se v nich děje. Tebe sem taktéže přivedlo cosi, co nejsi schopen pochopit. A sarkasmem to před některými neschováš.
A Smrt je jen naprogramovaný pocit něčeho co končí, opak je skutečností.

Re: Re: jste vsichni na omylu

(pRedox, 27. 1. 2013 2:29)

Plný souhlas s Tiliot o smrti, hlavně o tom, že je to pravý opak než si myslíme, čili život teprve začíná, ale až po smrti:) prakticky v tomto světě je slovo Smrt považováno za slovo zakázané, něco ve styly Harry Potterovi a to Voldemord :D (pokud někdo viděl aspoň kousek tohoto filmu), ve skutečnosti smrt značí dle mého názoru co jsem zjistil pouze to, jaký druh oblečení si oblečeš zítra :) čili když vezmu pro lepší pochopení oblečení jako naše tělo, tak kolikrát si za den vyměníte nebo oblečete různé oblečení tolikrát si obleče duše toto hmotné tělo :) jak vidíte naše tělo i když jsi obleče oblečení žije dál :) neberte naše tělo, že žije určitou dobu čili i duše zanikne, to byl pouze lehký příklad na pochopení, ve skutečnosti duše je čistá energie od Nejvyššího a ta nikdy neumírá ani nezanikne a všechny zkušenosti, každý moment je v duši řeknem zapsán :) a není to málo, vůbec bych se nedivil, kdyby jsme už prožili 400 tisíc až 1 milión smrtí :) proč tak velké číslo ? Jelikož duše chce poznat každou zkušenost, takže prošla praticky vším :) nerosty, rostliny, zvířata a potom v neposlední době člověk :)

Re: Re: Re: jste vsichni na omylu

(Honza, 29. 1. 2013 0:12)

co je po smrti, nikdo neví. jestli existuje něco jako duše nikdo neví. a nikdo to ani vědět nikdy nebude, na nějaká "svědectví" nelze spoléhat

Re: Re: Re: Re: jste vsichni na omylu

(Levitron, 29. 1. 2013 8:07)

Jak neuvážená slova :) Začni se trochu zajímat, už ted si na dobré cestě. A pokud opravdu budeš chtít odpovědi, dostaneš je a nakonec ta celá mozaika začne krásně do sebe zapadat...

Re: jste vsichni na omylu

(Tiliot, 29. 1. 2013 12:02)

Drahý Honzo,
hledáš odpovědi a přitom je má každý v sobě. Jen jim musíš začít naslouchat a porozumět. Ať věříš momentálně v cokoliv či ničemu, pročti si články na těchto stránkách. Nech plynout svou mysl, brzy nastane zlom a sepne se pomyslný vnitřní spínač první úrovně probuzení. Je to v každém, jen najít ten správný slovosled. V každém je to kotveno jinak. Nemusíš se snažit momentálně cokoliv pochopit, vše má svůj prostor. Na času nezáleží, není za potřebí. Písmo tvé v slova stvořena, načala proměna. Probuzení síly kdes uvnitř tebe, na Světlo se dere. Tvé vstupy v schránku žití jest po méně než-by mělo býti. Vidno jednostý i třipadesátý řad, tím nemožné vše znát. Záře Svitu jest v krytu. Oponou bolestnou na křídlech odnesou, jíš jest tvé Světlo. Zři odrazu svého i bude vše pochopeno.

Myšlenka je počátek

(Tiliot, 27. 1. 2013 20:57)

Zři do očí svých v odrazu svém. Promluv k sobě bytosti. Dost věznění bylo a Temnoty. Srdce bije, tělo chvěje, volá po změně. Učiň ten velký čin a od Temnoty si navždy odpočiň. Cítíš v sobě tu sílu ke změně, Světlo tě povede. Braň se moru zvanou peníze, co nákazu dál šířit chce. Seznam se s jinými civilizacemi a pomoz matce Zemi.

Probuzení

(Tiliot, 27. 1. 2013 20:42)

Probuzení nás všech uvnitř pozemských schránek přichází bez ohledu jak jsou naše schránky momentálního bytí zmanipulované v rámci DNA. Jest mnoho psáno v netu či v písmu. Tucha jest však jasná, příchod Světla načal. Čas Temnot skomírajíc, Světlo kráčejc nám vstříc. Majestát Mayský povznesl se Světlu vstříc, zanechal poselství Probuzení lidstvu jež by mohl zříc. Dbejte moru lidstva, jež se chystá. Čísla v papíru jež obrací lidskou víru. Popírá Lásku, přináší Zlo. Otročit mysl dotykem s jakým koliv číselným papírkem či niklákem.

Tak to má být :)

(pRedox, 27. 1. 2013 12:38)

Ještě jsem nečetl tolik moudrých komentářu na jedné stránce :) dalo by se to považovat i za zázrak :) Díky Vám Všem :)

Nádherný pocit

(Petr, 20. 1. 2013 22:31)

Tyto stránky sem objevil nedávno,a sem za ně velice šťasten.Dnešní téma mě naplnilo blahem a jakým si vnitřním uspokojením.Po přečtení této stránky mě běžel mráz po zádech s nádherným pocitem, ten bych chtěl prožívat neustále.Nyní si uvědomuji že se mám stále co učit,a hlavně porozumět mě samému.

Re: Nádherný pocit

(jedno kdo, 24. 1. 2013 22:17)

zažil jsem něco hooodně podobnýho.je fajn vědět že nejsem sám

Probuzení

(Tiliot, 22. 1. 2013 19:14)

Tělesná schránka, ve které momentálně přebýváme, je nastavena vždy k nadvládě nad naší vnitřní bytostí. Tyto stránky a jim podobné ve Vás postupem času probouzejí to čím jste ve skutečnosti uvnitř. Jak zjistit jak jste uvnitř ovlivnitelní materialistickým Světem? Je to velmi jednoduché. Všude zní hudba, z rádia, z nosičů nebo si broukáme. A právě hudba je indícíí jací jsme. Pokud posloucháme hudbu agresivní či hudbu s agresivními texty a uvnitř nám dává pocit vyjímečnosti či možnost úniku z problémů, je to vždy o našem uvěznění někde mezi bolestí a násilím. Pokud nasloucháme hudbě volně plynoucí s rytmickými bubny, v rytmu našeho vlastního srdce, lehce se uvolníme a snadno můžeme ovládnout tělesnou schránku jakou momentálně obýváme. A tím snáz dospět v transformaci neuvěřitelných věcí. Sám je zažívám denně při meditacích a neumím si představit již Svět bez lásky, porozumění, pochopení či dalších takových náležitostí. Při meditácích se objevují věci v materialismu nepředstavitelné. Vše je jasné a nezpochybitelné. Jen se tou cestou dát a hlavně nemít strach.

Dik

(Jana, 22. 1. 2013 14:43)

Dik za clanecek, uz jsem ho zase potrebovala, dekuju.

Welcome Back

(Vlasti, 21. 1. 2013 21:28)

Ahoj Aridane rád zase čtu něco zajímavého. Chodím sem několikrát týdně čerpat a už jsem myslel, že jsi to pověsil na hřebík. Tak se snaž nám alespoň 1 měsíčně napsat nějaké moudro pokud ti to čas a okolnosti dovolí. Díky a opatruj se

jen bych doplnila

(Jitřenka, 21. 1. 2013 9:03)

že ten,kdo čte tady a zajímá se o všechno,o čem tyhle stránky jsou,měl by začít pomalu,ale jistě předávat své názory a myšlenky svým dětem,obvzlášť,pokud jsou ještě ve školním věku.
Mluvte s nimi o všem,o duchovních zákonech,o energiích,o ovlivňování médii, o tom,proč nemít strach....v našich dětech je pokračování,které můžeme ovlivnit
Pátrala jsem,jestli existuje nějaká příručka pro rodiče,kde by byl jakýsi návod,jak začít říkat dětem věci, o kterých se ve škole neučí - nic jsem nenašla,takže to budu muset sepsat sama :)