Jdi na obsah Jdi na menu
 


Chaos jako prostředek pochopení životních hodnot

7. 7. 2010

Co je v našem životě vlastně důležité a proč?

 

Pojďme se nejprve zaměřit na vysvětlení slova chaos:

Dle našeho obecného pochopení se nejspíše jedná o zmatek, tedy opak Obrazekpořádku či pevného řádu. V matematice se chaos vysvětluje tak, že minimální počáteční změna v zadání, vyvolává neuvěřitelné rozdíly v konečném výsledku výpočtu. V politice je vysvětlován jako anarchie a bezvládí, zatímco například v astronomii, stejně jako v řecké mytologii je chaos považován za rané stádium vesmíru s neuvěřitelně obrovskými rozměry a naprostou prázdnotou.  Biologický význam slova chaos, je pro zajímavost druhově přiřazen jednobuněčnému tvoru žijícímu ve vodě, se jménem Měňavka velká.

 

Co jej způsobuje?

Je více než evidentní, že chaos nějak souvisí se změnou původního stavu, a to změnou náhlou, nečekanou a obvykle z našeho pohledu změnou k horšímu. Mohou to Obrazekbýt všemožné kalamity, havárie, nehody, nečekané zvraty, ale občas i velmi pozitivní zprávy, které nám se životem a našimi hodnotami mohou rovněž pořádně zamávat (výhra v loterii).

Jako na potvoru jedna kalamita navazuje na druhou, takže správný chaos vzniká teprve řetězením událostí.

Shodneme se na tom, že chaos vnímáme spíše jako nepříjemné narušení původního či očekávaného plánu vývoje.

 

Co chaos vyvolává?

Pro každého pořádku a pravidel milovného člověka, je chaos velký nepřítel, neboť nám nečekaně boří to, co si léta budujeme a plánujeme. Veškeré naše představy a myšlenky se mu totiž musí obvykle zcela podřídit. Někoho to může vybudit k urputné činnosti ve snaze vrátit vše zpět do stabilní polohy, jiného frustruje, protože musí začínat opět znovu.

Typický příklad – povodně na Moravě, ropná havárie v Mexickém zálivu, rostoucí nezaměstnanost, pády měn ve světě, zemětřesení, povodně, tsunami, sopečná aktivita, doprava, služby…

 

Jak na chaos obvykle sami reagujeme?

Vše výše uvedené na nás vyvolává určitý vnější a dnes stále častěji vnitřní a dokonce i skutečný - fyzický tlak okolností. Cítíme se pod stresem, cítíme zmatek a nejistotu, dost často máme pocity zoufalství a někdy bezmoci.

V případě skutečně krizové Obrazeksituace (voda nám odnáší dům), to může vrcholit i tím, že začneme napadat své nejbližší, ve snaze zachránit, co se ještě dá.

Cítíme, že nám musí někdo pomoci, že jsme na vše sami a my přeci potřebujeme pomoci, jen nevíme jak a od koho, proto jsme nakonec ze všeho naprosto zdrceni, složíme hlavu do dlaní, cítíme svou odevzdanost osudu.

Když přijmeme, že jsou události nad naše síly, již o nic nebojujeme – jsme více méně apatičtí, vzdali jsme to a díváme se na odplouvající dům v dáli.  Co nám zbývá… 

  

Jak na chaos můžeme ještě reagovat?

Obecně máme dva extrémní póly našeho myšlení a chování – dobro a zlo.

ObrazekZlo v našem chování, je prvotní projev důležitého faktoru – strachu (před apatií), je to konkrétní forma agrese, boje o přežití, snahy vyhrát za jakoukoliv cenu, nenechat se osudem „překonat“, protože sami nevíme, co přijde a zda to vůbec zvládneme, ale musíme bojovat ze všech sil. Někdy to zafunguje, ale nic není zadarmo, karmické následky si neseme dále a poměrně záhy se okolnosti zopakují.  Více o strachu v tomto odkazu.

Druhá varianta je laskavost, smířlivost, pochopení a přijetí toho, co přichází s pokorou a s vírou, že se vše v dobré opět obrátí a nakonec bude ještě lépe, než dříve. Nářky, hysterie, obviňování, ani vyčítání "Kdybys mi aspoň trochu pomohl" vůbec nic nevyřeší, naopak.

Nechci stále připomínat naší nebohou Moravu s povodněmi, ale většina lidí, kteří byli v minulých letech povodněmi drasticky zasaženi, si dokázali opravit domek lépe, než měli předtím nebo si dokonce za částečné pomoci obce postavili obydlí lepší. Proto mnoho lidí z postižených oblastí nakonec potvrdilo, že povodně byla součástí jakési očisty a paradoxně jim pomohla.

Nicméně přechodové období chaosu není nikomu vůbec příjemné…

Pozn.: Během prodlouženého víkendu jsem zažil značně pohnutou scénu, kdy mladý pár dovezl na veterinární ambulanci staršího psa s epileptickým záchvatem. Ten bohužel vlivem celkového oslabení organismu, z důvodů přes hodinu trvajícího záchvatu, nepřežil.  Prvotní fáze odmítnutí a nepřipuštění si jeho smrti se změnila v zoufalství a nářky, aby se mohla posléze proměnit ve zbytečnou hádku, vyčítání a obviňování: "Měli jsme sem jet dříve, já Ti to říkala už před obědem, Tys ho zabil...".  Zajímalo by mě, jak si pár s touto ztrátou doslova člena rodiny poradil, zda je sblížila či více rozdělila - jsou to vše naše malé velké testy.

  

Jak chaos souvisí s našimi hodnotami?

Velice zásadně. Hodnoty, které jsme uznávali, které jsme považovali za důležité, se náhle vlivem chaosu doslova propadají a nahrazují je hodnoty zcela jiné.

Představme si například chaotickou a dost stresovou situaci ve velkém nákupním centru plném lidí, kam jsme původně s rodinou šli pro pár maličkostí a podívat se na nový a velmi důležitý model kabelky J.

V tom zjišťjujeme, že se naše neposedné tříleté dítě někam ztratilo.

Jak byla důležitá správná volba kabelky v porovnání s tím, že nyní nevíme, kdeObrazek náš potomek v obrovském centru bloudí? Přestože může být neposlušný, zlobivý, pěkně nepořádný, rozmazlený, v tomto momentě je to náš nejmilovanější ze všech a chceme jej s rozbušeným srdcem co nejdříve nalézt.

Jaká je naše radost, když zjistíme, že se v prodejně kabelek naše dítě jen schovalo za jeden obrovský kufr a tam v tichu čekalo, až se mu konečně projeví dostatek pozornosti. V tom momentě se vracíme zpět ke svým původním hodnotám a hned by jej člověk nejraději opět alespoň "roztrhnul"  J

  

Stejné situace vyvolané kombinací stresu a chaosu můžeme vidět například při Obrazekpožárech obytných domů či bytů. Tam se paradoxně i mnoho let názorově neshodující manželé konečně shodnou na tom, že je zapotřebí co nejrychleji objekt s nejdůležitějšími věcmi v náručí opustit. Pak je skutečně zajímavé sledovat, jak jsou oba koordinovaní a kdo má jaké hodnoty, se kterými vyjde ven...

Je to tak trochu paralelou našeho celého života a toho, s čím ze světa odcházíme a jak jsme vlastně žili. 

 

    

Jaká je souvislost s naší dobou?

Nemyslím, že by někomu unikla skutečnost, že právě naše doba, je plná změn a zvratů – doslova přeplněná chaosem. Vše, co bylo pevné a stálé, se náhle Obrazekrozpadá, jako domeček z karet. Vše, co lidé měli a vše v co lidé věřili, náhle upadá pod novými zjištěními.

Odhalujeme, že je partner najednou jiný, než jsme si mysleli, vnímáme propastné rozdíly v myšlení i mezi našimi nejbližšími příbuznými či přáteli, zjišťujeme, jaké lidi máme kolem sebe v práci, vnímáme, jaký je náš nadřízený a jaké činy v rozporu se svědomím vykonává.

Jako další příklad změn mohu samozřejmě připomenout světovou nezaměstnanost a skandální neřešené problémy v naší největší světové církvi.

Čas sám o sobě akceleruje, možná sami cítíte, že je vše jaksi rychlejší a stíháme stále méně věcí. Zejména je to na úkor těch, které bychom stíhat chtěli a dokonce měli – viz dále.

 

Co nám to vše říká?

Říká nám to, že stojíme na velmi významném rozcestí:  naše matka Země a celé Universum nám dává svými rostoucími signály a živly, které k tomu používá (oheň, voda, země, vzduch) postupně najevo, že už je čas začít konečně přemýšlet trochu jinak a vrátit se k hodnotám, které jsou skutečné a pro všechny univerzálně důležité.

Z tohoto rozcestí vedou dále dva směry: buď z chaosu vystoupit směrem ven anebo se jím nechat dále zmítat a ničit. Žijeme v době změn a je to svým způsobem obrovské privilegium, kterého se nám dostává. To, že to je pro nás těžké, je nasnadě, neboť proto jsme zde, proto jsme byli povoláni jako ti nejvhodnější „do zbraně“ J:

  1. Buďto budeme pokračovat v nesmyslném dohánění a uspěchaném Obrazekklopýtání všeho dění s utrápeným výrazem na tváři jako má dnes většina lidí – všimněte si toho. Budeme pokračovat v šílenství, které nás pomalu pohltí a přijímáme jej stále více za svou vlastní realitu, budeme stále bojovat, se zrychlujícím se časem a povinnostmi, které na nás Systém uvaluje, budeme soupeřit s divokostí všech změn, ve snaze zachránit vše, co jen můžeme a s malou nadějí, že vše dokonale zvládneme. (Když jsem si snažil tuto situaci vizualizovat, objevila se přede mnou představa víru na vodě a my se blížíme stále rychleji k jeho středu, který nás nasává - čím blíže, tím větší rotace)
  2. Nebo je zde druhá možnost: vše kolem nás si zcela ostrým vnímáním Obrazekreality jednou provždy uvědomit a příchozí období změn a zvyšování vibrací i energetických proměn přijmout jako faktickou věc – stávající realitu. Sami sebe tak postavíme do světla Jednoty, která je součástí změn a začneme se nikoliv trápit, ale s relaxovaným postojem si všechny změny doslova „užívat“.  Zní to poněkud nadneseně, ale tento nezúčastněný postoj, je skutečně možný, ba dokonce pro naše zdraví a další duchovní i fyzický rozvoj nutný.  (Pozn.: na tomto snímku je rovněž vír, ale my všichni jsme jeho platnou součástí, proto není tak násilný a chaotický)

 

Co je k bodu číslo dva nutné?

Jednoznačně náš vlastní vnitřní rozkvět, konkrétně rozvoj našeho vnímání, cítění, naslouchání našim všem smyslům i mimosmyslům, následovat hlas svého Srdce a svých duchovních rádců. Možná je někdy slyšíte, obvykle se projevují jakýmsi vnitřním hlasem: „Měl bys udělat to a to“ nebo naopak „Neměl bys jít tam a tam?“. Teď mi zrovna jeden z nich přes rameno diktuje, co mám pro Vás napsat J. Viz „Srdce jako náš primární mozek“ v tomto odkazu

Musíme se konečně začít též starat o sebe sama uvnitř, nejen o naší práci a povinnosti (v podstatě pro zaměstnavatele či naší fyzickou obživu), o způsob fyzického přežití, o majetek, ale čistě o sebe sama a naší podstatu.

Najít svůj střed, svůj nekonečný klid, pevný bod a radostný tep života v míru. Nalézt svou roli v tom všem dění kolem a ve všech změnách, kterých jsme všichni součástí. Kolik lidí to již chápe a kolik to ještě musí pochopit, aby je změna nepohltila… Více časuObrazek věnovat sami sobě a ne předhazovaným aktivitám, které se „mají“ dělat.

Pokud chci být sám a pouze se procházet přírodou zalitou Sluncem (ze které jsme Systémem stále více vytlačováni), udělejte to, je to pro náš vývoj mnohem hodnotnější, než přihlouple organizovaná návštěva a neupřímné tlachání, nejčastěji založené na lidské závisti o tom, kdo je větší chudák a proč.

Pozor – neznamená to v žádném případě únik od reality, ale naopak – tím, že se sám poznám a ztotožním s Jednotou vesmíru, budu žít mnohem lépe, hodnotněji a bez všech konfliktů a rozporů, protože je budu vnímat ještě dříve, než se samy probudí a vzniknou.

Naučíme se jim předcházet, naučíme se je odmítat nebo si je nepřipouštět k tělu, naučíme se odpočívat při práci, naučíme se znát Lásku, kterou budeme z nekonečného zdroje nejen přijímat, ale též odrážet a předávat v našich skutcích i slovech dál ostatním.

Staneme se doslova proudícím kanálem soucitu, pochopení a Lásky v souladu s plánem stvoření a probíhající transformací našeho společného Obrazekvědomí, nalezneme se v dokonalé Jednotě. Více v tomto odkazu

Pak už stačí jen jediné, jednou provždy pochopit, že ten, kdo stojí proti mně, není nikdo jiný, než já sám, protože pocházíme a vrátíme se do stejného zdroje, takže pokud mu ublížím, ublížíme tím vlastně i sami sobě… Pokud snad ubližuje on nám, nastavíme mu zrcadlo.

O tomto tématu pojednává článek – "Zrcadlo jako odraz naší reality" v tomto odkazu.

 

Mnoho štěstí Aridan

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

RSS odběr

(Paia, 13. 4. 2011 23:07)

Pročpak se mi dneska dostal tenhle článek na nejnovější pozici v záložce RSS pro tenhle web i když byl vydanej už 7. 7. 2010?
žeby kvůli dnešnímu komentáři?

není to totiž poprvý, kdy si otevřu "novinku" z RSS seznamu a ono je to z loňska...

Odkazy

(Jura, 12. 4. 2011 15:34)

Ahoj Aridane, zajímavý článek, ale proč se nejde dostat na odkazy, které tady máš uvedené?

Re: Odkazy

(Aridan, 13. 4. 2011 18:30)

Ahoj Juro,
všechny uvedené články existují a jsou plně funkční. Poskytovatel prováděl jakousi indexaci a mírně se odkazy pozměnily - v tuto chvíli vše funguje normálně.
Díky Aridan